Cože?! Tahle podivná osoba, která sedí na židli s nápisem REŽISÉR a lije do sebe kafe horem spodem, má být režisérka??
Evidentně jsem nebyl jediný, koho to vyvedlo z míru. Maskérky si utíraly čelo kapesníčky, kameramani kulily oči a herci... No, nebudu se radši zmiňovat.
„Takže, prvotní šok pominul. Ještě jednou pro ty, kteří neslyšeli, jsem Anna Wlkov. Pocházím s České republiky, ale už šest let žijí zde. Před rokem jsem vystudoval dramaturgie a scenáristiku. Napsala jsem čtyři knížky a asi ta nejznámější je FlashMen, což je fantasy." Dokončila svůj proslov a napila se kafe.
„Já znám FlashMen. Je to úžasný příběh. To jste napsala vy? Myslel jsem, že jste starší." Ozvala se dívka s make-upu a skromně se usmála.
„Proc si všichni myslí, že bych měla být starší! Je mi 25, doprčit. Jsem tu snad nejmladší? Přihlaste, kdo je mladší než já?" Vybídla. Nikdo ruku nezvedl. Rejža vzdychla a postupně se usmála.
„Tak jsem tu nejmladší. Nu, co naplat. Momentálně, tady není můj spolurežisér, ale to nevadí. Má přijet za pár dnů. Mimochodem, bydlím v té maringotce nebo co to je." Prohodila a rukou plnou prstenů mávla na malý kumbál, který ohyzdil celý atelerie.
„Priss, doufám, že jsi tam dovezla tu postel? A kávovar? A stůl, šatnu, kamínka, deku, plyšáky, knihy...." A během vyjmenování vzala tašku a mířila k onomu kumbálu.
„Vše jsem zařídila. Jen jsem měla problém s poznámkou 'sako pro mužo-ženu'. To jaksi nechápu." Přiznala Priss.
Anna vzdychla a s tašky vytáhla, pane bože, hřebík a kladívko, a vší silou začala budit do dveří. Ten rambajs, by probudil i mrtvého.
„Myslela jsem sako střihové pro muže, ale velikost ženy. Nějaká jsem viděl u Versace, tak kdyby jsi byla tak hodná. Na předávání BAFTA musím být tipťop. Co by si, Scottie, pomyslel. Že jsem nějaká chamraď." Vysvětlila a na dveře pověsili tabulku, který hlásala, ZDE SE TVOŘÍ UMĚLECKÉ DÍLU. VŠEM TUPOHLAVCŮM VSTUP ZAKÁZÁN!!!
„To je tak AWERSOME! Priss potřebují pusinky, kafe a...a... lázeňské oplatky." Poručila a zmizela v kumbálu.
Priss se jen usmála a všem lidem oznámila, že všechno se bude dít za hodinu a do té doby mají volno.
„To je éro. Upřímně, režisérku jsem si představoval jinak. Mírnou, starší, tišší. Ale tohle je příjemná změna." Poznamenal Denis a společně jsem se vydali k rautu, aby jsme ochutnali něco dobrého.
Po hodině se konečně dveře režisérky otevřeli a v nich stala bytost, nepřipomínají tu stejnou osobu jako před hodinou. Přes záda měla přehozený župan v barvě moře, vlasy v culíku a na nohou nejaké větnamky. Z celého vzhledu vybočoval náhrdelník s nápisem BFFIE, který působil elegantně.
„Moji milí zlatí. Konečně můžeme začít. Takže, doufám, že všichni byly že vším seznámení a ví, co se v příběhu děje. Pokud jsou nějaké námitky, položte je teď a nebo buďte zticha." Vybídla a usadila se v křesílku, které se tu nějakým zázrakem objevilo.
„Žádné. V tom případě všichni na místa a klapka, kamera a jsem tvořit nejlepší film na světě."
----
A je tu další kapitola. Anna se mi doopravdy začíná líbit a v dalším dílem si myslím, že si ji zamilujete ještě víc. A tusote, kdo bude naše pomoc při natáčení?
S láskou Anna
ČTEŠ
Four Christmas kisses
Short StoryVánoce jsou čas pochopení, klidu a hlavně lásky. Four Christmas kisses jsou čtyři příběhy, které se odehrávají o Vánocích. Romantický, drama, fan-fikce a utopie. Čtyři příběhy. Čtyři osudy. Čtyři polibky. To je Four Christmas kisses.
