Stydia will never die. ✔️

Nápověda

Lydia:
Přemýšlím co budu dělat. Napadlo mě jen jít Stilese hledat,zavolat mámě že nepřijdu domů,že například přespím u Malie a..Počkat..
Kde mám mobil?
Začala jsem hledat svůj mobil po všech kapsách,všude v autě,několikrát jsem důkladně přebrala kabelku abych ho našla,ale on pořád nikde.
Máma by byla naštvaná,kdybych zase jen tak bez ohlášení nepřijela domů. A asi by měla i strach.
Nastartovala jsem a jela po silnici cestou k nám domů. Byla už docela tma a mě se zdálo že v dálce před sebou vidím auto,tak jsem vypla dálkové světla,protože sama nesnáším když mě oslňují. V ten moment mi něco přeběhlo přes cestu. Nebo spíš někdo. Vystoupila jsem z auta a byla jsem docela ráda,že jí vidím. Maliu.
,,Málem jsem tě srazila!" Vyštěkla jsem na ní,protože jsem byla z malé části rozrušená.
,,A můžu já snad za to,že neumíš řídit?" Řekla Malia a natočila hlavu do strany.
,,Mal.. Nechme toho. Něco se stalo a já budu potřebovat abys mi věnovala pozornost." Řekla jsem s vážným podtónem,aby se mi na chvíli vážně věnovala a neběžela hned zpátky do lesa pro nějaké to její jídlo.
,,Hmm?" Moc ochotně nezněla,ale i kapka naslouchání se počítá.
,,Jestli víš,kde je Stiles.. Prosím,pověz mi to." Udělala jsem psí oči a čekala jestli mi vůbec odpoví.
,,Náhodou,že zrovna ty se scháníš po Stilesovi. Nenaznačila jsi mi nedávno,že tě vůbec nezajímá?" Odpověděla otázkou,která mě až vytočila.
,,To není pravda! Na Stilesovi mi záleží,proto ho taky hledám. Je to přece můj..kamarád." Řekla jsem naplno,i když u toho poslední slova jsem si moc nedůvěřovala. On není jen můj kamarád. Jsem ochotná za něj obětovat cokoli,vážně cokoli když budu muset.
,,Ty nejsi jeho jediná kamarádka. Má ještě svého nejlepšího kamaráda,na to nezapomínej. Určitě je jen někde se Scottem. Proč se vůbec hned tak stresuješ?" Malia už začínala mluvit poměrně přívětivěji než před chvílí.
,,Ne se Scottem není. A proč mám o něj strach? Moje banshee schopnosti mi říkají ,že není v pohodě." Zase se mi zalily oči slzami. Nesnáším to,protože si potom přijdu strašně slabá,ale nedokážu to udržet,když jde o Stilese.
,,Lydie,já nemůžu... Já..Promiň." Malia se omlouvala a odběhla pryč.
,,Počkej!" Křičela jsem za ní ale ona už nevnímala. Jako by se toho lekla. Toho že je Stiles v nebezpečí a že by mi ona měla pomoct. Zachovala se stejně zbaběle jako Scott,což bych od svých přátel nečekala - takovou obří ignoranci.
Už jsem to vzdala,odjela jsem domů a protože byl pro mě tenhle den opravdu vyčerpávající,tak jsem asi pět minut po příjezdu usnula.

,,Lyds." Ten hlas co mě oslovil byl Stilesův.
Musela jsem ho hned obejmout.
,,Jsem ráda že jsi v pořádku. Hledala jsem tě celý den!"
,,Lydie," Stiles si mě odtáhl od jeho těla ,,nevím sice,kde jsem,ale jsou tu mříže na oknech a z okna je výhled na nějaké jezero. Navíc je tu hrozná zima,asi budu mít omrzliny." Zakašlal si potom co mi to oznámil.
,,Stilesi,proč mi to říkáš? Jsme tu přece spolu,my to zvládnem ať se stane cokoli." Zašeptala jsem a on mi prstem zvedl bradu a já se mu v tu chvíli dívala přímo do očí.
,,Nejsme tu spolu. Jsem tu sám,ale ty mě můžeš najít. Ale dávej si pozor,je tu nějaká ženská,která tě chce zneužít. Asi k nějakýmu rituálu,nebo co.." Stiles domluvil,ustoupil krok ode mě a začal mizet.
,,Počkej Stilesi,jak tě mám najít,kde..?" Ani jsem se ho na to nestihla zeptat a probrala jsem se.

Nebo spíš,byl to budík,co mě probralo. Byla jsem na ten budík tak naštvaná. Jak ho mám teď najít? Mříže na oknech a zima. To by mohlo být prakticky kdekoli. Ale výhled na jezero. Hmm.. Asi mě něco napadlo...