Lydia se zaplete do temné hry a Stiles jediný má tušení,že jí dokáže pomoct zvítězit... Tentokrát se jejich místa prohodila. Jak by ale zrovna "obyčejný" Stiles,mohl dostat Lydii zpět?
Fanfikce určena pro fanoušky Teen Wolf(u) a hlavně pro všechny...
Lydia: V Beacon Hills je přece jen jedno jezero. To,u kterého stojí naše chata. Ta chata kterou jsme zdědily s mámou po babičce. To není možné,proč by tam někdo Stilese držel? Ale dává to smysl,protože na oknech ve sklepě jsou mříže,aby nám tam nevlezla žádná zvířata.
Měla bych jít v tuhle dobu do školy,ale s mojí perfektní docházkou a známkami si můžu dovolit tam jednou nejít. Scotta a Malii nepotřebuji,stejně by mi nebyli ochotni pomoct. Stilese najdu sama,teď jen vymyslet jak obelstít mámu. ,,Mami? Dneska mi není vůbec dobře,myslím si že bych měla zůstat doma,než se ty bakterie rozjedou po celém mém těle a já vážně onemocním a nakazím všechny okolo sebe." Řekla jsem s uchraptělým hlasem mámě stojící v kuchyni. Stará metoda předstírání nemoci,ale stále funkční. ,,Jsi nějaká bílá. Dobře,dneska si odpočiň,omluvím tě." Skočila na to.
Asi deset minut po tom co odjela do práce -školy- jsem nasedla do svého auta a jela na chatu u jezera. Jak jsem slíbila Sheriffu Stilinskimu,Stilese mu přivedu,protože vím kde je! A teď už doopravdy. A jsem tu. Mráz mi běhá po zádech když pomalinku otevírám dveře.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
No jo,ta ženská o které Stiles mluvil je asi dost vynalézavá,nejdřív mi ukradne mobil,pak klíče od chaty.. Klíče už jsou v zámku u dveří do sklepa. Ano,sice to vypadá,že tu na mě čeká,že v tom bude nějaká past,ale já si nad tím nedokázala popřemýšlet. Nebyl čas,věděla jsem totiž že mě a Stilese už drží od sebe jen jedny dveře.
Odemkla jsem si a vběhla do místnosti. Byl přivázaný ke sloupu a měl zavázanou pusu. Asi se na mě pokoušel něco volat,ale já mu nerozumněla. Už vím,snažil se mě varovat. Pochopila jsem to ve chvíli,kdy mě někdo zezadu trefil paralyzérem. V následujících pár minutách si pamatuju jen toho,že se mi zatmělo před očima a já se ocitla na zemi. Když jsem cítila tlak na rukách,začala jsem se zase probouzet a rozkoukávat. Ta žena mě přivázala z druhé strany sloupu. Opřená o Stilesova záda jsem se pokoušela svou rukou dostat k té jeho,abych ho aspoň chytla a podržela. V takovýhle situaci to přece potřebuje každý. A upřímně? Já taky. Na jeho ruku jsem bohužel nedosáhla,ale ta žena si asi všimla že se o to snažím. ,,A já myslela,že je on jediný z vás dvou,který chová city k tomu druhému." Řekla a zasmála se. ,, A ona i banshee ví co je to láska?" Potom co to řekla jsem si živě dokázala představit,že se Stiles pousmál. ,,Banshee,to je přesně to stvoření,které tak dlouho hledám.." Stále ke mně promlouvala,ale stála ve tmě a tak jsem jí ani neviděla do tváře. ,,Stilesi,já.." Chtěla jsem mu aspoň něco říct,potom co jsem ho ani nestihla obejmout z radosti,že jsem ho našla,ale ona mě přerušila. ,,Mlč! Teď mluvím já,Banshee. Tak jsi to ty. Víla smrti,která pláčem a křikem zvěstuje smrt někoho blízkého." Řekla zasněle. ,,Hmm.. A vy jste?" Odpověděla jsem drze a ona po mojí otázce přistoupila o krok blíž. ,,Já? Já? Já jsem Taiwu!" Přistoupila ke mně a zařvala na mě tak hlasitě,že mi málem praskly ušní bubínky. Byla to asiatka,tak proto to jméno. ,,Taiwu - čínský démon zmatku." Špitla jsem si sama pro sebe a vlastně taky trošku pro Stilese,aby si uvědomil s kým máme tu čest. ,,Chytrá holka." Klesla na kolena a klekla si těsně přede mě. Byla tak blízko,až jsem uviděla,že její oči nemají vůbec žádná bělma. To bylo dost strašidelné.
