Lydia se zaplete do temné hry a Stiles jediný má tušení,že jí dokáže pomoct zvítězit... Tentokrát se jejich místa prohodila. Jak by ale zrovna "obyčejný" Stiles,mohl dostat Lydii zpět?
Fanfikce určena pro fanoušky Teen Wolf(u) a hlavně pro všechny...
Stiles: Další ráno mě vzbudil táta s tím,že auto včera sice odvezl do opravny,ale že si ho tam ještě tak týden nechají,takže jdu do školy pěšky. Ještě že mě vzbudil dřív. Oblékl jsem se a už jsem byl na odchodu,ale zapomněl jsem si vzít mobil. Když jsem se pro něj vrátil nahoru,měl jsem novou zprávu od Lyds. Lydia: Odtáhli mě do lesa. Pomoc mi prosím!! Co to mělo znamenat? Nějaký vtípek? I když po včerejšku pochybuju. Nikdo jí neskřiví ani vlásek! ,,Čau tati." Tvářil jsem se jako že se nic neděje a v klidu jsem odešel. Nicméně,sotva klaply dveře,už jsem se rozeběhl po příjezdové cestě směrem k mě známé cestě do lesa. ,,Lydie! Lyds! Lydieee!" Nenapadlo mě nic lepšího než běhat po lese a křičet její jméno. ,,Uhmm!" Něco jsem zaslechl,nějaký pokus o křik,nebo..? Věděl jsem že je to ona. ,,Lyds? Kde jsi?!" ,,Pomoc!" Plakala. Slyšet ji plakat mě ničilo. Doběhl jsem tam odkud jsem slyšel její hlas. Ona tam ale nebyla. Někdo jiný ale ano. Někdo,kdo mě přetáhl po hlavě železnou pálkou. Pak moje hlava jen klesla k zemi. Omdlel jsem. Když jsem se probral,ležel jsem na ledové zemi a na oknech byly mříže. Uslyšel jsem jak se ke mně přibližují kroky. ,,Ty tu banshee miluješ. My tu banshee potřebujeme. Takže nám pomůžeš a nebo ji zabijeme,dobře?" Byl to ženský hlas,který mi vyhrožoval. ,,Ani se jí nedotknete!" Zařval jsem na tu ženu a ona se jen zasmála. S úšklebkem taky odešla. Vůbec nevím o koho jde a hlavně naprosto netuším,co po mně chce.
Lydia: Mám špatný pocit. První hodina už začala a Stiles nikde. Chtěla jsem se mu omluvit,chtěla jsem dělat že se nic nestalo. Ale byla bych mu klidně schopná říct i to,co se stalo. Pocit viny proudil mými žilami pomalu víc než krev. ,,Scotte? Nevíš co je se Stilesem?" Zeptala jsem se Scotta který se na mě ani nepodíval. Prostě prošel kolem a ignoroval mě. Stiles nedorazil do školy celý zbytek dne,takže jsem se rozhodla že se stavím u něj doma. ,,Dobrý den,pane Stilinski" řekla jsem když mi otevřel Stilesův otec ,,Mohla bych mluvit se Stilesem?" Zeptala jsem se slušně ale on se na mě podíval jak na blázna. ,, No,ještě nepřišel ze školy." Řekl a mě zmizel úsměv z tváře. ,,Ehh,Stiles dnes do školy vůbec nedorazil,myslela jsem,že je doma.." Špitla jsem vystrašeně a dívala se na to,jak Sheriff zvážněl.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Najednou jeho výraz přešel z vážného a ustaraného na naštvaný. ,,Ja toho kluka zabiju. Určitě se zas celý den toulá někde se Scottem,místo toho aby se učil!" Rozzuřeně vydechl a už vytáčel Stilesovo číslo. ,,Nebere to" řekl udiveně. Já se opřela o sloup před dveřmi abych nespadla na zem. ,,Pane Stilinski,Scott ve škole byl." Udělalo se mi špatně od žaludku. To mám vážně takový strach,vždyť šel třeba jen za školu,jako to teenageři dělávají. Ale Stiles není takový.. Že by třeba jen něco vyšetřoval na vlastní pěst? Ale vždyť není co.. Poznala jsem na Sheriffovi,že je dost vystrašený,tak jsem ho chtěla uklidnit. ,,Asi tuším kde je. Přivedu vám ho zpátky brzo,nashle!" Zasmála jsem se tak přesvědčivě,jak jen to šlo,přitom mi bylo do všeho až na smích. Nasedla jsem do auta a ujela pár metrů. Vůbec jsem netušila kam vlastně jedu. Po chvilce jsem prudce zabrzdila a začala křičet.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Pak jsem se schoulila na sedačce do klubíčka a začala jsem brečet. Vím že Stiles není na dobrém místě. Cítím to,cítím že není v pořádku. ,,Stilesi,kde jsi?" Zašeptala jsem pro sebe a položila hlavu na volant.
