Lydia se zaplete do temné hry a Stiles jediný má tušení,že jí dokáže pomoct zvítězit... Tentokrát se jejich místa prohodila. Jak by ale zrovna "obyčejný" Stiles,mohl dostat Lydii zpět?
Fanfikce určena pro fanoušky Teen Wolf(u) a hlavně pro všechny...
Stiles: Následující den jsme už všichni zase normálně šli do školy. Jak jinak.. I kdyby tam někdo umřel,stejně by ten zbytek byl nucený chodit do školy. Naštěstí ale nikdo neumřel,ani Lydia u které to nejvíc hrozilo.
Seděl jsem zrovna na lavičce před školou, když jsem jí zahlédl jak jde směrem ke mně,vypadala už v pohodě a docela i šťastně. ,,Co to máš na sobě,Lydie?'' řekl jsem a chtěl jsem vidět její reakci. ,,Cože?'' vykulila na mě oči. ,,No červená s modrou,to je přece hrozná kombinace!'' podotkl jsem,i když jsem věděl že to není pravda. ,,Nene Stilinski,to oranžová s modrou není dobrá!" namítla s arogantím podtoném a pak se zasmála. Přitom jsem přesně věděl,že v originále je to tak,jen jsem jí tím provokoval. ,,Stilesi?" Zvážněla. ,,Ano?" Odpověděl jsem otázkou,pričemž jsem se její následující věty docela předem bál. ,,Pamatuješ,když jsem byla ještě temná a říkala jsem,že si snad nemyslíš že bych tě kdy mohla milovat?" Zeptala se,přitom mě ale rovnou mohla třeba jen zastřelit. Bylo by to méně bolestné než mi připomínat tohle. ,,Není to tak dávno a docela těžko se na to zapomíná.." Zadíval jsem se do země a čekal co řekne teď. ,,Doopravdy mi pověz,myslíš si,že bych tě mohla milovat?" Vyrazila mi tím dech. ,,Nevím,ale celý život se domnívám že ne." Odpověděl jsem,poněkud sklesle. ,,Do nedávna jsem si tím nebyla úplně jistá Stilesi,ale když jsem ti jako banshee posedlá démonem naznačila,že tě nemiluji,došlo mi jak je to doopravdy. Jako posednutá jsem chtěla zabít matku,tebe,své přátelé a prostě celkově všechny okolo. Planovala jsem dělat přesný opak věcí,které bych za normálních okolností dělat chtěla.. Víš,co tím myslím?" V tu chvíli jsem byl vážně zmaten. A hlavně jsem to potřeboval vysvětlit,takže jsem se jí se svou zmateností přiznal. ,,Je celkem normální že člověk nechce zabíjet lidi,který jsou mu blízký. Ale jinak naprosto netuším,co tím chceš říct." Usmála se a nahla hlavu do strany,jako by mi nevěřila. ,,Nechci říkat nic Stilesi. Právě teď jsem se rozhodla,že udělám jen jednu nejsprávnější věc." Řekla a políbila mne. No počkat? Ona mě vážně políbila.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Děláš ze mě naivního Stilese,nebo ne?" Zasmál jsem se a ona se odtáhla. ,,Přestaneš mě někdy milovat?" Podívala se mi do očí až mi naskočila husina. ,,Jedině až přestanu dýchat." Odpověděl jsem,přitom mám pocit jako bych jí to už dávno říkal. ,,Myslela jsem si to." Usmála se a já s ní. ,,Malia měla vlastně částečně pravdu,když tvrdila že k tobě něco cítím." Přiznala a už se zvedla k odchodu. ,,Počkej,to myslíš vážně?" ,,Jo." Ještě mi věnovala objetí a potom už odešla. Že by náš vztah byl už na dobré cestě? ,,Lydie!" Zavolal jsem v naději,že se ještě otočí. Otočila. ,,Můžu tě někam pozvat?" Udělal jsem psí oči. ,,Už jsem se bála,že se nezeptáš." Vrátila se a stiskla moji ruku. Už v ten moment jsem si chtěl začít představovat pana a paní Stilinski v budoucnu.
Tohle by byl teda závěr tohohle příběhu,ale konec to ještě úplně tak není protože se v nejbližší době chystám psát pokračování,co se bude dít po několika letech až budou mít Stiles a Lydia dceru,tak se prosím později koukněte,bude se to jmenovat 👉🏻 Miss Stilinski,nice to meet you. Děkuju.
