Wrong Message | Namjin

1.

Byl jsem opřený o bránu školy a uslyšel rámus. Kouknul jsem se zatím zvukem a uviděl jak největší šikanátoři na naší škola zase mlátí nějako kluka. Přišel jsem za nimi a jejich hlavního bosse jednou ránou donutil si lehnout na zem.

„Nemůžete toho už nechat? Takhle si dovolovat na slabší." Řekl jsem a usmál se na šikanované chlapce. „Nemůžeš se starat o sebe Namjoone? Však se neboj, jednou ti to vrátíme." Řekl chlapec, který měl problémy se zvednout, a pak spolu se svojí partou odešel. Naklonil jsem se k chlapci a pomohl jsem mu vstát. Chlapec se jen uklonil a utekl pryč. Nemám rád, když si někdo silnější takhle dovoluje. Zvláště pokud jsou na jednu osobu tři lidé.

**

Hned po škole jsem se vydal do své oblíbené kavárny. Nesnáším být doma, a proto se snažím tam být co nejmíň. Objednal jsem si moje oblíbené kafe a sednul si ke stolu, který byl úplně v rohu místnosti a vytáhl si svůj mobil. Šokovalo mě, když jsem tam měl zprávu od neznámého čísla.

Neznámé: Víš co, klidně si chcípni vole. Si blbej hajzl.

Eh, jaksi nevím, co jsem udělal. Na všechny jsem jak sluníčko a pak mi někdo napíše, ať chcípnu? Proč?

Já(Namjoon): Promiň? Kdo jsi a co jsem udělal?

N: Jasně, nevíš. Jsi včera ošukal mojí prdel a dnes nevíš o koho jde jo?

Zrovna jsem pil kávu, když jsem četl zprávu. Trochu jsem se zakuckal a všichni v kavárně se na mě podívali. Rychle jsem popadl dech a hned té osobě začal odepisovat.

J: Já jsem si vcelku jistý, že jsem včera ničí prdel nešukal. Nemáš špatné číslo?

N: Jsi Jung Hoseok ne? Jen tak si mě omrdal a nechal tak.

Já toho Hoseoka zabiju. Proč jen tak někomu dává moje číslo?

J: Nejsem.

Dlouho nic nepsal a já se rozhodl odejít z kavárny. Sbalil jsem si věci a šel k pultu zaplatit. Ženská u pokladna na mě furt házela očka a snažila ze mě dostat moje telefonní číslo. „Pokud vím, jsme v kavárně ne v nějakým bordelu, tak na mě neházej laskavě takové pohledy." Řekl jsem, hodil jsem jí pár peněz na stůl a vypadl.

Doma jsem ze sebe sundal svoje oblečení a skočil na gauč, kde jsem zapnul svůj oblíbený pořad. V kapse mi zavibroval mobil.

N: Aha. To je pak vcelku trapné. Dělej, že se nic nedělo.

J: Promiň. Hoseok je můj kamarád. Opravdu nevím, proč ti dal moje číslo. On se prostě vychrápe úplně s každým, tak promiň, jestli jsi to bral nějak jinak.

N: Jsem řekl ať děláš, že se nic nestalo. Úplně zapomeň na naší konverzaci.

J: Ale no tak kámo. Je večer, já se nudím. Pojď si se mnou psát.

N: Tě neznám. Nechci si s tebou psát.

J: No tak, jsem nadržený, pomoc mi.

N: Si stěžuji, že tvůj kamarád ze mě uděl děvku a dneska jí ze mě chceš dělat ty? Si jinak v pohodě?

J: Hm. Tě neodhodím jako on. Nudím se každý večer, a jelikož jsem gay a ty taky, tak proč ne. Nechci navazovat nějaký vztah. Budeme si jen každou noc pomáhat. Co ty na to?

Napsal jsem mu a rukou si šáhl pod kalhoty a začal zpracovávat už tak svůj tvrdý úd.

N: Neříkám, že bych já nebyl nadržený.

--Volá vám neznámé číslo—

Můj první příběh na Namjin. Doufám, že se vám bude líbit xD