Wrong Message | Namjin

8.

Byl jsem tak rád, že je sobota a já nemusím nic dělat. Proto jsem si vychutnával pocit, být zachumlaný v posteli, s dekou až u nosu. Měl jsem zavřené oči a jen tak jsem přemýšlel.

Uslyšel jsem otevření dveří a do mého pokoje vstoupila moje matka. „Joone, vylez z té postele." Zařvala na mě. Nic jsem neodpovídal, tak ke mně došla a násilím ze mě dostala deku. „Však už vstávám mami." Řekl jsem a posadil se.

„Volala mi tvoje učitelka na matiku. Dostal jsi další pětku! Jak si to představuješ? Za všech předmětů máš za jedna, ale z matiky za 5?" To opravdu? Je sobota ráno a ta stará babička bude volat? Ale za to může ona, ne já. Prostě mě nemá rád. Ví, že vše umím. Proto, když viděla, že mi jeden předmět moc nejde, využila toho.

„Já vím mami. Příští matiku píšeme další písemku, tak se pokusím z ní mít 3." Řeknu a usměju se.

„Dobře. Věřím ti. Jdeme do města, chceš něco koupit?" Oplatila mi úsměv.

„Nic nechci. Děkuji." Odpověděl jsem a matka odešla. Hned jsem si vzal do ruky mobil.

Namjoon: Dobré ráno :)

Seokjin: Krásný Seokjin ti taky přeje hezké ráno

V ten moment mě něco napadlo. Nechápu, jak mě to nemohlo napadnout dřív.

Namjoon: Něco mě napadlo!

Seokjin: Co tě napadlo hlavičko?

Namjoon: Vím, jak zjistíš, jak vypadáš

Seokjin: To jsem zvědavý tedy.

Rychle vstanu z postele a otevřu svůj notebook. Najdu si stránky školy a pak hned seznam žáků. Naše škole je jednou z největších a nejúspěšnějších škol. Na stránkách máme seznam žáků, kde je napsán věk, jméno a nechybí tu ani fotka.

Začnu od prvního ročníku projíždět jména. Ale po asi půl hodině, co jsem projel jména všech žáku, jsem nic nenašel.

Seokjin: Už to víš?

Namjoon: Chtěl jsem projet seznam žáků, ale nenašel jsem tě.

Seokjin: Čím to asi bude...

Namjoon: Co?
Namjoon: Čím to bude?

Jin nic neodpovídal. Proto jsem notebook a mobil položil na stůl a vydal se do kuchyně pro něco k jídlu. Otevřel jsem lednici a přemýšlel, co bych si mohl udělat. Ale nakonec jsem šáhl po jogurtu.

Když jsem ho snědl, opět jsem se vydal do svého pokoje, kdy už mi blikal mobil s upozorněním.

Seokjin: Neřeknu :P

Je vážně zlý, proč mi nechce říct, jak vypadá. Opravdu to chci vědět. On ví, jak vypadá a prostě to není fér, že já to nevím. Chci znát jeho tvář, chci vědět, kde bydlí a chci o něm vědět další věci. Něčím je zajímavý.

Namjoon: A tak mi asi neřekneš, kdy bydlíš že?

Seokjin: Ne :P

Namjoon: Ach jo. Chtěl bych tě vidět.

Když jsem mu psal poslední zprávu, všiml jsem si, že jsem se malinko začervenal. Co se to děje? Co se mnou ten Jin dělá?