,,I will miss you."

395 22 6
                                    

Stála jsem na letišti a měla slzy v očích. Lucas s Marcusem už odlétali. Ohlásili jejich let. Objala jsem je. Začala jsem brečet. Mé slzy dopadaly na jejich team 10 mikiny. Lucy je objala hned po mně. Máma s tátou si s nimi jen potřásli rucemi. Vzali si své tašky a odešli. Koukala jsem se na jejich vzdalující se záda.

Udělala jsem to naprosto nečekaně. Prostě jsem se k nim rozběhla. Lucas mě zaregistroval a řekl o mně Marcusovi. Marcus se otočil a upustil tašku. Skočila jsem na něj a políbila ho. Odtáhla jsem se od něj a pořádně nasála jeho vůni.

,,Budeš mi chybět,"špitla jsem mu do ucha.

,,Ty mně taky,"špitl a pustil mě. Znovu jsem začala brečet. Dívala jsem se na ně.

Hned jak mi zmizeli z dohledu jsem šla zpět k mé rodině. Společně jsme nasedli do auta a jeli domů.

Chat s @DobreMarcus:

Já: Už teď mi chybíš 😢💙

Bylo mi jasný, že neodpoví. Ne v letadle. Šla jsem domů. Šla jsem velmi pomalu, proto už všichni byli vevnitř jen já jako trotl šla loudavým krokem s mobilem v ruce k domu.

,,Ty mně taky,"ozvalo se za mnou. Rychle jsem se otočila. Stál tam Marcus. Jen Marcus. Vyjekla jsem a objala ho. Poté políbila.

,,Jaktože tu jsi?"zeptala jsem se ho. Vůbec jsem si nevšimla postavy o kousek vedle.

,,Nestihli jsme let a když jsme se vrátili, viděli jsme jen vaše auto v dálce,"pokrčil rameny. Až teď jsem si všimla Lucase a usmála se na něj.

,,Tak pojďte dovnitř ať nejste nachlazení,"pobídla jsem je a už veselejší náladou jsem hopskala k domu.

Lucas spal opět v pokoji pro hosty, takže Marcus spal se mnou. Taťka nejdřív protestoval, ale nakonec svolil. Tedy pod jednou podmínkou. A to tou, že nebudeme dělat prasečinky. Ještě chtěl, aby spal na zemi na matraci, což jsem zavrhla. Sice mi krade deku, ale nebude spát na zemi na matraci.

Večer jsme byli tak dlouho vzhůru jak jen to šlo. Užívali jsme si (Žádné dvojsmysli, ano? 😂) než zase zítra odletí do Marylandu.

Twitter  [M.Dobre, CZ] ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat