Když jsem otevřela dveře, že už půjde zpět ke stolu za ostatními, viděla jsem Naty jak sedí na Marcusovi a jsou bez Lucase. Naty seděla zády ke mně, takže jsem neviděla, jestli dělají něco víc, ale to co jsem viděla mi stačilo. Vyběhla jsem ze záchodů a taky pryč z celé kavárny. Slzy mi tekli proudem. Běžela jsem, co nejdál to šlo.
Doběhla jsem k nim domů a hned vyběhla nahoru do jejich pokoje. Vzala jsem si svou tašku a pobrala věci okolo. Seběhla jsem dolů a vyběhla z domu. V kapse mi zavybroval mobil, ale já si ho nevšímala. Až když jsem byla dál od jejich domu jsem ho vytáhla a zavolala si taxi. Za nedlouho přijelo a já nastoupila. Řekla jsem kam chci a taxi se rozjelo.
Dojela jsem na letiště a zkusila sehnat nějakou letenku do Česka. Naštěstí to někdo odvolal, takže se našla jedna letenka, ale jedu až za tři hodiny.
Po třech hodinách konečně sedím v letadle a poslouchám písničky. Za ty tři hodiny mi mobil zavibroval aspoň milionkrát, ale já to úspěšně ignorovala. Nezajímali mě. Nikdo mě nezajímal. Chtěla jsem být sama.
V letadle jsem seděla vedle jednoho příjemnýho chlápka. Byl milej, ale když usnul chrápal mi do ucha.
Přistáli jsme a já hned šla čekat na svůj kufr. Když jsem si ho vzala vydala jsem se pryč z letiště. Venku jsem si chytla taxi a jela domů.
,,Jsem domaaa! Jste rádi?!"zakřičela jsem, když jsem vešla do domu. Máma vykoukla z kuchyně a hned se ke mné přihnala. Objala mě.
,,Copak tu děláš tak brzy?"zeptala se a odtáhla se ode mě na délku paží.
,,To nemůžu přijet o něco dřív?"usměji se na ni.
,,Něco se stalo, poznám to na tobě. A nelži mi,"povzdechla jsem si a šla si sednout na barovou stoličku.
,,Jen, viděla jsem Marcuse s jinou,"sklopím pohled a z oka mi vykápne slza.
,,Oh, zlatíčko. To je mi líto. Vypadal jako fajn kluk,"objala mě.
,,M-máme něco na jídlo?"zeptám se, abych odvedla konverzaci jinam.
,,Samozřejmě. Dnes je špenát. Chceš ho s těstovinami nebo knedlou?"usměje se na mě a nabírá mi špenát na talířek.
,,Knedlu, prosím,"popotáhnu a hned jak mi dá talíř na stůl se do toho pustím.
Chat s @DobreMarcus :
Marcus Dobre: Cat, kde jsi? Jsi na tom záchodě nějak dlouho...
Marcus Dobre: Natt se byla podívat, jestli jsi na záchodech, ale nebyla jsi tam.. Kde jsi zlato?
Marcus Dobre: Bojím se o tebe..
Marcus Dobre: Zlato?
Marcus Dobre: Zjistil jsem, že nejsi ani doma a věci tu taky nemáš..
Marcus Dobre: Kde jsi?
Marcus Dobre: Vážně se o tebe bojím..
Marcus Dobre: Odpověz mi, prosím
Marcus Dobre @DobreMarcus
Girl, where you at?
23:23 odp》2.1. 17Chat s @DobreMarcus :
Marcus Dobre: Cat, už je to dvanáct hodin... Bojím se o tebe... Moc..
Marcus Dobre: Aspoň napiš, že jsi v pořádku... Prosím, zlato.. Mám o tebe strach
Chat s @DobreLucas :
Lucas Dobre: Cat?
Lucas Dobre: Odpovíš aspoň mně?
Lucas Dobre: Cat, nevím kdo z nás ti co udělal, ale prosím, odpověz aspoň mně..
Já: A co by jsi chtěl slyšet? A jestli o tomhle jen cekneš Marcusovi, jseš mrtvej..
Lucas Dobre: Kde jsi? Jsi v pořádku?
Já: Daleko.. Ano.
Lucas Dobre: Jak daleko?
Já: Hodně daleko...
ČTEŠ
Twitter [M.Dobre, CZ] ✔
Fanfiction@DobreMarcus vás začal/a sledovat. @DobreMarcus vám poslal/a zprávu. Dvě upozornění, jedna zpráva. To vše jí změní život. Ona bydlí ve vzdálené Evropě. On bydlí v Americe. Jejich životy se střetnou díky internetu. Jak to dopadne? Skončí to jedním sl...