EPILOG

387 22 18
                                    

Lucas' POV

,,Marcusi! Budeš v té koupelně ještě dlouho?!"křikl jsem. Nic se neozývalo. Přišlo mi to zvláštní, ale vlastně ani ne. Celý ten měsíc nemluvil, nejedl, nespal. Celý měsíc byl zavřenej v pokoji a koukal do mobilu.

Už je tam dýl než hodinu. Nikdy tam nebyl dýl jak deset minut. Tohle je divný. Přišel jsem před dveře od koupelny a zaklepal na ně.

,,Noták, Marcusi. Jsi tam už hodinu...,"nic. Dveře byli zamklé, takže jsem se nemohl dostat dovnitř.

,,Jakeu? Pomůžeš mi dostat se dovnitř?"křikl jsem dolů na Jakea. Asi natáčel něco s Ivanem a Emiliem, ale to mi momentálně bylo u prdele. Jake po chvilce přišel za mnou.

,,A jak by jsi to chtěl udělat? A proč vlastně?"zeptal se zmateně.

,,To ještě nevím. A protože je tam už dýl jak hodinu. Normálně je tam sotva deset minut,"podíval jsem se na něj bezradně.

,,Fajn. Jak to, ale udělat?"zeptal se. Alissa která šla okolo řekla, ať to zkusíme její sponkou odemknout. Zkusili jsme to a taky se nám to po půl hodině povedlo. Pomali jsme otevřeli dveře.

Když jsem to viděl, klesl jsem na kolena a vložil si obličej do dlaní a okamžitě začal brečet.

Cat's POV

Sedím u snídaně jako tělo bez duše. Vlastně tak sedím od té doby, co jsem přijela. Je mi smutno po Marylandu, po Lucasovi, Marcusovi a taky celé jejich rodině, ale nemůžu.

Najednou mi začne vybrovat mobil. Podívám se na něj a zjistím, že je to Jake. Co mi může chtít? Vezmu to.

,,Ahoj Jakeu,"řeknu s malým úsměvem.

,,Ahoj... Měla by jsi se posadit, Cat,"řekl potichu.

,,Co? Proč? Já už sedím,"odpovím zmateně.

,,Něco se stalo..."

,,A to je..?"popostrčím ho, protože to z něj leze jako z chlupaté deky.

,,Marcus je mrtvý....,"ticho. Jen sedím a hledím před sebe. Z očí se mi začnou kutálet slzy.

,,Ne! To není pravda! Je to jen nějaký prank call! Jo to je ono!"zasmála jsem se, ale Jake se nesmál, ,,O-on j-je v-vážně-"

,,Ano Cat. Je mi t-"típla jsem to. Zvedla jsem se a vyběhla schody do pokoje. Praštila jse sebou na postel a naplno se rozbrečela.

***
,,Sešli jsme se zde, abychom uctili památku zde zesnulého pana Marcuse Dobre...,"absolutně jsem ho neposlouchala. Dívala jsem se na jeho fotku se slzami v očích. Je to přesně týden od toho, co mi Jake volal a tuhle nešťastnou novinku mi ohlásil. Jsem na tom hůř než, když jsem od nich přijela. Předtím jsem aspoň jedla a trochu spala. Teď nedělám ani jedno. Je mi na nic. Cítím, že za to můžu já. Vím to. Můžu za to já.

Kdyby jsem se s nimi nikdy neseznámila. Kdybych za nimi nikdy nejela. Kdybych se neseznámila s Natt a nepozvala ji do té kavárny. Kdyby jsme tam nešli. Kdybych nešla na záchod. Kdybych je neviděla. Kdybych zůstala. Kdybych mu odepisovala... Nic z toho by se nemuselo stát.

Krásné to slovo... KDYBY...

Catherine Dobre @Banana_Cat
I loved you, I love you, I will still love you forever 💔
23:23 PM》10.2 17

END

A tohle je oficiální koneec...
Já vím, je smutný...
Původně jsem chtěla skončit úplně jinak, ale tohle mě zrovna včera napadlo, tak jsem se rozhodla, že to udělám..
Někdo psal, že je to moc nereálný..
Moc happy..
No a tak je z toho sad end..
Sorry guys 💔

Chtěla bych poděkovat všem, co komentovali a dávali hvězdičky ❤

_ItsMyself_ Tobě děkuju za krásné komentáře u každé kapitolky 💙💖

Kama247 Ty víš ❤💖💙 Za veškerou podporu 😂❤💙

NattyT02 Za krásné komentíky 💙❤💚

A taky všem ostatním 💜💙❤💚

Miluju vás až na Měsíc a zpátky 💙💙

A tímhle se loučím s tímhle příběhem..
Upřímně, Cat mi bude chybět ❤

Na počest Marcuse všichni do komentu dejte 🐼! ❤

Btw, jen tak for fun jsem přemýšlela o druhém dílu 😊 Co vy na to? ❤💙😂 Už mám Prolog 😘

Love y'all 💙
Scamander's Queen 😙

Twitter  [M.Dobre, CZ] ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat