Part 12-Paní McNejedlá

94 11 3
                                    




          

,,Dejekůůů! Dejekůůů!" Strkaly do Dereka malé měkké ručky. ,,Dejekůůů vstááávééééj. Emilyyyyy přišláááá." Derek se strachem posadil a všiml si, že nechal otevřené dveře do sklepa, a tak si prokřupal všechny kosti i kůstky v prstech a vyhnal Thomáska ven.

Znuděně se vyloudal ze sklepa a zamknul dveře. Asi bylo poledne nebo co, ale z kuchyně cítil Derek Bogijin pot a Stilesovu kolínskou vzadu na zahradě. (Teda ona to spíš je Derekova kolínská).

Derek se pokusil uprchnout zadním vchodem, ale Bogija mu zastoupila cestu. ,,Proč si nejdeš promluvit s tou milou paní?" Vyvalila na Dereka oční bulvy, div ji nevypadly. ,,Chce si odvést Thomaska" dodala ,,Cooo?" Derekovi začal mutovat hlas.

Vzpřímeně vyrazil za Emily, ať jde o cokoliv. Emily tam stála a hledala něco v kabelce, když Dereka uviděla nechala toho a nasadila vážný výraz.

,,Takže vy chcete adoptovat Thomyho?" Nakrčila obočí. ,,No, záleží kdo se ptá?" Opřel se Derek o rám dveří.

,,Jeho matka" Založila si Em ruce na prsou. Derek se zarazil, ,,V tom případě ano. Ano chceme ho adoptovat." Stiles se vynořil zpoza Dereka a položil mu ruku na rameno.

,,Ahoj Emily, pokud ti tak můžu říkat." Zakřenil se Stiles. ,,Podle toho, že možná za dvě hodiny budete novými rodiči mého Thomyho, mi je vlastně jedno jak mi budete říkat." Stiles se nechápavě poškrábal na hlavě.

,,Tak pojďte nesmíme ztrácet čas. Thomy?! Jedeme tě prodat." Mávla rukou Emily a odkráčela. ,,No, na co čekáte?" ,,Už běžím" Vyběhl z domu Thomásek s batohem v ruce.

,,Ta je snad ještě horší než Bogija. Nemá ráda své dítě!" Naštval se Stiles, ale pak si vzpomněl na její vztah k Božence a zvrátil své mínění ,,No říkal jsem, že je sukuba. Aspoň nám za její sobectví zůstane Thomásek," Derek plácl Stilese přes zadek, který si poskočil ,,Tak tedy jdeme"

Obezřetně si vzal ze stěny bundu, protože začínalo být docela zima i na Dereka.

Stiles se ještě moc nezpamatoval, tak zamknul dům bez toho aby si uvědomil, že tam je Bogija. ,,Počkejte na mě, " zavolal Stiles na Emily a Dereka.

...

Emily nastartovala své extra nové BMW a vyrazili. Nikdo si neodvážil sednout si na místo spolujezdce, a tak Stiles seděl na hračce dinosaura bez hlavy a Derek skrčený v Thomiho autosedačce s uhryzaným pásem. Pro Thomáska nezbylo místo, a tak ho Emily strčila do kufru.

Jízda proběhla mlčky, Derek se bál, že když se Emily naštve, tak všichni skončí ve škarpě.

Začalo sněžit. Byl to první sníh za tento rok. Nádherný, bílý sníh, který se ihned proměnil v hnusnou břečku na silnici. Derek sledoval jak si v Emiliných blond vlasech hrají blechy na schovávanou, a pak si uvědomil, že byly asi jeho, zajímavé bylo, že na Stilesovi žádná nebyla.

Emily měla nevýrazný špičatý nos posazený těsně pod jejími vietnamskými očičkami. Její bunda byla vyzdobena vojenským typem, takovou bundu vždycky chtěl Stiles, všiml si Derek.

Stilesova ruka byla namačkaná na klice, pro případ nouze. V tu chvíli Emily prudce zabočila. Derekova tvář se natlakovala na okénko a vzadu v kufru se ozval náraz a zasténání. Emily, která na sobě nedala znát rozrušení si nepřestala pobrukovat písničku. Úplně náhodou tu samou, kterou si nedávno pobrukoval Stiles.

Po dlouhé jízdě plné otloukání Emily konečně zastavila. Derek vypadl z auta a okamžitě začal zvracet. Stiles vypadl hned po něm a co krok to pád si to rázoval ke kufru aby zachránil Thomáska.

Emily si zapalila cigáro a opřela se o káru. ,,To byla teda jízda" Zakřenila se. ,, Zpátky s tebou nejedem!" Naštval se Derek a udělal kotrmelec. ,,To je dobře, ani jsem neměla v plánu vás odvést" zasmála se svému vtipu a zabouchla dveře.

Thomásek dostal závrat' a nemohl se postavit na nohy, tak ho Derek vzal do náruče a odnesl ho do kanceláře v domově dětí.

Emily jim zakázala jit dovnitř, tak jí pozorně sledovali přes dveřní tabulku skla. Přes ručkama upatlané sklo viděli jak rozhazovala rukama a paní sociální pracovnice se na ní rozrušeně dívala.

Emily přestala vyvádět a neúspěšně se vracela. Thomásek se celou dobu snažil vyskočil do toho okénka, aby snad něco zahlédl.

V tu chvíli, když se rozletěly dveře, všichni tři dostali do čumáku a  zakňučeli. Derek doslova.

,,Máte tam jít vy, chce mluvit s párem co si Thomase vemou" přiznala zkroušeně a sedla si s cigaretou v ruce za dveře. Derek se na Stilese nechápavě podíval a podržel mu dveře.

,,Dobrý den pánové." Zvedla se paní ze židle ,,Dobrý den slečno" Uklonil se Stiles a přitom se praštil čelem do stolu. ,,Nemusíte na mě dělat dojem, stejně vám toho kluka dám" mávala rukou a plácla s sebou zpátky do židle, která trochu neposlušně vrzla.

,,Takže narovinu, pracuju tady proto, aby se tento sirotčinec do příštího roku vyprázdnil a nepotřebuju si tady dalšího nechat, takže ta paní co tu byla s váma je mi ukradená, a taky vy jste mi ukradení." Škodolibě se zasmála, což ani Derek, ani Stiles nepochopili.

Paní ehm McNejedlá jim dala papír a ohryzanou tužku. ,,Toto jsou Thomasovy papíry, rodný list a rodičovský list, takže stačí, když se podepíšete tady pod čáru a souhlasíte s převezmutím dítěte."

Derek si všiml, že Emily už papíry podepsala. Tak se taky podepsal a Stiles hned po něm. ,,To je všechno?" Podal Stiles paní ehm McNejedlé papír a ona si udělala kopii.

,,Ano to je vše, teď se Thomasek jmenuje ehm, jak se jmenujete?" prohnula se babizna v zádech a uprdla si. Oba si zacpali nos a odpovídali jen střídmě. ,,My jsme jen partneři" Odpověděl Derek a rudá barva se mu nahrnula do tváří.

,,To znamená, že až se zasnoubíte, tak mu budete moct změnit jméno do té doby mu zůstane jeho původní číslo," zaprděnou kanceláří se rozlehl její skřekavý smích, v tu chvíli Derek popadl Stilese za ruku, do druhé ruky popadl papíry a utekli ven.

Thomasek čekal u příjezdové cesty a rukami obepínal popruhy na batohu. ,,To je cute, strašně mi připomíná tebe" vystavil Derek Stilesovi kompliment.

Po cestě domů si Stiles prohlížel Thomaskovy papíry. ,,Co myslela tím číslem?" položil Derekovi otázku za milión. ,,Tady podívej" Ukázal Derek na kolonku OTEC ,,Je tam číslo a to nejspíš znamená anonymního dárce mužských rozmnožovacích buněk" Podíval se na Thomaska, jestli je třeba vysvětlovat, jak se dělají děti, na tohleytx byl Stiles připravený od sedmnácti, kdy zažil nepěknou chvilku se svým tlustým bratránkem.

,,Nelam si s tím hlavu, už je v dobrých rukou" Usmál se Derek a přivinul si Stilese k sobě. ,,Asi máš pravdu," uznal Derekovi a chytl Thomáska za ručku.

Tak si poklidně jdou neklidnou cestou a najednou se Thomi zeptá. ,,Jak jste se vy dva poznali?"

-Mňau

Sterek FamilyKde žijí příběhy. Začni objevovat