Believe in your dreams

4.část

Cítím jak mi začíná tlouct srdce........

Už jsme byli jen pár centimetrů od nich a já cítil sucho v krku... začal jsem být nervozní a přemýšlet co vlastně řeknu až tam příjdeme. Ahoj, neznáme se?? né to by bylo divný.. Čau kotě, ty si ta z baru, že?? to už vůbec né..beztak jediný, co ze mě vypadne bude: A-Ahoj.. vždy když sem nervozní začnu koktat -.- z mého myšlení mě vytrhl Taylor a jeho flirtujcí "Ahoj kočky!!" vždy se nad tím musím zasmát jak to říká.. nakonec jsem se odhodlal. 

"Ahoj, neznáme se??" a podíval jsem se na tu dívku o které nic nevím, ale nějakým způsobem mě strašně přitahuje.. 

"Ahoj..možná" řekla a krásně se na mě usmála. Doufám, že na mě nejde vidět jak se nad ní rozplývám... je tak dokonalá. 

"Jak se jmenujete?" vyhrkl na ně Taylor. 

"Řekněme, že to vědět nemusíš.." odpověděla její kamarádka. 

"Ale kočička vytahuje drápky!!?" vážně někdy nechápu jak se s Taylorem můžu bavit!! :D Jsme tak odlišní..a proto si asi tak trochu rozumíme.. Nechápavě se na něj podívala a radši ani neodpověděla.

Z pohledu Ellie:

Jsem ráda, že tu je Ema se mnou! Sedli jsme si ke stolu a objednali si colu. Tiše jsme seděli ani mi to nevadí. Pořád na něj musím myslet..je tak krásnej a něco mě k němu přitahuje, ale nesmím být lehká kořist. Z přemýšlení mě vyrušil hlas nějakého kluka a jeho "Ahoj kočky!!" nad tím pozdravem jsem se musela trošku usmát. I když nevím co jsem na tom viděla vtipného. Nebyl tak špatný.. ani bych si nevšimla že s ním je někdo další kdybych neslyšela otázku na mou osobu. 

"Ahoj, neznáme se?" jeho úsměv je tak dokonalý..

"Ahoj..možná" bože to je trapný, jak jsem mohla takovou blbost vypustit z té pusy. Teď si o mě bude myslet kdo ví co..jsem taková kráva..nevnímám co se děje jen si pořád připomínám tu mou trapnou odpověď..

 Bavili se dál ale jediný co jsem zaznamenala byla další otázka od toho dokonalýho kluka..

" Nešli by jste s náma na nějakou atrakci??" on se mě ptá jestli pujdu s ním na atrakci?? asi se zblázním..dokonalá osoba a já?? to je snad sen..

"Ehm jo, stejně nemáme co dělat!" 

"Super a kam pujdeme??" 

"Co takhle strašidelnej hrad??" to bylo jediný co mě napadlo. Ale  všichni souhlasili a tak jsme vyrazili. Koupili jsme si lístky a nastoupili do vláčku. Já sem seděla vedle toho kluka a Ema vedle jeho kamaráda. Vláček se rozjel a my projížděli strašidelným hradem. Všechno bylo v pohodě dokud na nás nevybafla příšera.. Lekla jsem se a přimáčkla se k němu.. držím se ho jako klíště a nevím co dělat, jak se  mám teďka odsunout, aby to nebylo trapné?? A nebo to mám nechat?? Rychle jsem se vrátila na svoje místo, ale on se posunul blíž ke mě. Jedna část mého já jásá, že je blízko mě. Ale druhá strana panikaří a neví co dělat. Nakonec jsem to nechala být a dál si užívala jízdu v strašidelném hradě v jeho blízkosti. 

Z jeho pohledu:

Jeli jsme vláčkem, když najednou se ke mě z leknutí přitiskla. Bylo to tak krásný pocit. Ale dlouho netrval, protože se rychle od mně odlepila. Libím se jí?? Nebo ne??! Kdybych alespoň věděl jak se jmenuje!! Musím to z ní dostat!.. přiblížil sem se k ní a chvilku čekal, jestli něco bude dělat. Dál se dívala na cestu a já jsem se nahnul k jejímu uchu a pošeptal jí...

Co myslíte, že jí řekne?? líbí se vám?? nebo už radši psát nemám?? komentáře prosím:)