EP 4. - Kámo, já se zamiloval!

275 28 20
                                    

K: A bylo něco?

Ukázal na noční stolek a já se na něj podívala. Byla tam krabička kondomů. Tak a teď je to v prdeli..

"Ty vole, Štěpo, že ne?" řekla jsem a úplně jsem se rozklepala. "Kiki buď v klidu, zapomeneme na to a bude to v klidu." řekl a položil mi ruku na rameno. "Ale, jak na to mám zapomenout? Chápeš, že jsem včera někomu řekla, že ho miluju a teď udělám tohle? Co mám dělat?" rozbrečela jsem se. "Kikino, já si celou dobu dělal p*del." rozesmál se. "Nechápu, co ti na tom přijde vtipný idiote." bouchla jsem ho do ramene a šla jsem do kuchyně.

Nikdo tam nebyl, ani se nedivím. To bude kocovinka. "Hele Kiki promiň, nevěděl jsem, že to vezmeš takhle." slyšela jsem za sebou. "Ale v pohodě, jen jsem se lekla. Ale už mi to nikdy nedělej, prosím." zasmála jsem se. Uvařila jsem nám čaj a udělala snídani. Udělala jsem chleba s máslem, protože kluci toho tam moc neměli. Asi byla sranda mě pozorovat, protože s jednou rukou to nejde moc snadno.

"Moje hlava!!" zakřičel Ráďa, sednul si a doslova praštil s hlavou o stůl. "Auuuu!" zaskučel."Kámo, tady máš paralen a příště tolik nepij." zasmál se Štěpán a podal mu prášek a sklenici vody. "Jdu spát." řekl Radek, když spolknul prášek a odešel. "Tak ten má dost." zasmála jsem se a odnesla jsem sklenici do kuchyně.

Š: Myslín, že Pavel na tom neni o moc líp.

K: To jo no. Proč jsem vlastně včera spala u tebe?

Š: No Pavel chtěl, aby jsi spala u něj, ale Radek to nechtěl dovolit, takže ty jsi si lehla ke mě do postele a řekla, jsi že už nikam nejdeš.

K: Aha, tak to už všechno vysvětluje. Hele a máš dnes čas?

Š: Promiň, zrovna dneska mám 2 schůzky.

K: Aha, tak nevadí, zkusím se zeptat kluků.

Š: Kiki?

K: Ano?

Š: Já jsem ti chtěl něco říct..

K: Poslouchám..

Chvíli se na mě díval a pak mě políbil. Vážně mě políbil? Cítila jsem motýlky v břiše, ale prostě jsem nemohla. "Promiň.." odtáhla jsem se a odešla jsem pryč. Prostě jsem odešla nahoru do koupelny a zamkla se tam. Asi po 10ti minutách jsem slyšela bouchnout vchodové dveře. Vyšla jsem ven z koupelny a všude byli hrobové ticho. Pomalu jsem sešla schody dolů. a otevřela jsem dveře k Ráďovi do pokoje. Ležel na posteli a koukal do mobilu.

"Jdu si jen pro věci na převlečení." řekla jsem a začala jsem se hrabat v batohu. "Hele klidně se převleč tady, já se otočím." kulišácky se usmál. Nadzvedla jsem obočí a usmála jsem se na něj. "Tak šup, otoč se." pobídla jsem ho rukou. Otočil se na druhý bok. Sundala jsem si tričko a slyšela jsem jak se pohnul. "Nepodváděj." zasmála jsem se. Převlékla jsem se a otočila jsem se zpět k němu. "To mi mohlo být jasné." zasmála jsem se, když jsem ho viděla sedět na posteli otočeného směrem ke mě.

-----

Uběhlo pár dní, během kterých se toho moc nedělo. Radek mi neustále věnuje zamilované pohledy a Štěpán by se mi nejradši vyhýbal. Mám pocit, že snad jen Pavel mě bere jen jako kamarádku. Mimochodem, dnes jedu na kontrolu s tou rukou, snad už mi tu sádru sundají. Pavel se mi navíc nabídl, že mě tam odveze, takže paráda.

"Tak jedem Kristý?" ozval se Pavel zrovna když jsem se snažila namalovat se řasenkou. "Minutku brouku." zakřičela jsem a něj a slyšela jsem jak si odfouknul. Začala jsem mu říkat brouku a jemu se to strašně nelíbí. "No co, holkám to vždy trvá dlouho, zvlášť když se mají namalovat jen jednou rukou." zasmála jsem se a konečně jsem uklidila řasenku a vyšla ze dveří. "Proboha vždyť nejedeme na žádnou výstavu zmalovanejch bab, tak na co se malovat?" nasadil nechápavý výraz a já jen mávla rukou.

Asi po 30 minutách jsme konečně přijeli před nemocnici. "Mám jít s tebou?" zeptal se Pája, když zaparkoval. "Nemusíš, klidně počkej tady. Kdyžtak si napíšem." zamávala jsem s mobilem v ruce a šla jsem do nemocnice. Přišla jsem do čekárny a bylo tam strašně narváno. Tak to asi nebude jen chvilka. Sedla jsem si na poslední volnou židli a vyndala jsem mobil.

Kristýna: Brouku, asi to bude na dlouho.. 😕

Pavel: Je tam hodně lidí?

Kristýna: Plná čekárna.. Klidně si jeď něco vyřídit, já ti pak zavolám.

Pavel: Ne, to je dobrý, já tu počkám 😉

Kristýna: Jsi Brouček 😉😘

Pavel: Sakra neříkej mi tak, tučňáku!

Kristýna: Tučňáku?

Pavel: Nic jinýho mě nenapadlo.

Kristýna: Aha 😂
Pojď si o něčem povídat.
Jsi tam?
Pájo?
Ok, asi si budu povídat s tím dědou, co tu sedí vedle mě 😂
To jsi se mě rozhodl ignorovat?

Pavel: Věští spam mi sem dát nemůžeš? 😂 sorry, já si ještě píšu s kamarádem a nejsem chobotnice 🐙

Kristýna: Ale bylo by to vtipný 😂

Pavel: Co? Kdybych byl chobotnice?

Uživatel Kristýna změnila přezdívku Pavel na Chobotnice007 🐙

Chobotnice007 🐙: Ha ha ha, fakt vtipný..

Kristýna: No je to vtipný no 😂😘

Uživatel Chobotnice007 🐙 změnil přezdívku Kristýna na Tučnák000 🐧

Tučňák000 🐧: Ok, jsme si kvit 😂

Chobotnice007 🐙: Kámo, já se zamiloval!

Tučňák000 🐧: Aha.. A kdo je ta šťastná? 😂😂

Chobotnice007 🐙: Sorry, to byl omyl 😂😂

Tučňák000 🐧: No to mi došlo 😂 A do kohopa? 😂

Chobotnice007 🐙: Do jedný kamarádky, tu neznáš 😉

Tučňák000 🐧: No jen jestli 😂😂

Omlouvám se, že dlouho nebyl nový díl, ale prostě mi to nějak časově nevycházelo a nebo jsem neměla náladu psát. Každopádně bych chtěla podpořit jednu kamarádku, která začala také psát na Wattpad, takže tady je její profil: Nikoolik určitě jí dejte follow. To je už všechno, mějte se krásně a čaukooo!

P.S: Vzhledem k tomu, že to píšu ve 3 v noci, tak je možný, že tam jsou nějaký chyby, tak to prosím ignorujte 😂

Milostný čtyřúhelníkKde žijí příběhy. Začni objevovat