Milostný čtyřúhelník

EP 11. - To je zmrd..

"No a co ti psal?" zeptala jsem se opatrně. "Prý, že jsi dnes byla u něj a říkala jsi mu, že mě chceš zpět a už to nemůžeš vydržet." podíval se na zem. Uff.. "Jo, to je pravda no." odpověděla jsem a vlastně i pravdivě, protože ho chci zpátky od tý doby, co jsem se vrátila z tý kavárny.

"No, víš.. Já tě chci taky zpátky.." usmál se a podíval se mi do očí. Nic jsem neříkala a políbila jsem ho. Tak moc mi tohle chybělo. Po chvíli jsme se přesunuli dolů za klukama, kteří byli až moc zaujati svými mobily, takže si nás ani nevšimli.

Chtěla jsem něco říct, ale najednou mi cinkl mobil. Pavel mi znovu poslal tu fotku. "Do prdele.." špitla jsem, ale Radek mě slyšel. "Co se děje?" zeptal se a nakoukl mi do mobilu, který jsem okamžitě zamkla a strčila do kapsy.

"No víš.. Můžeme jít ještě nahoru? Potřebuju ti něco říct." čapla jsem ho za ruku a odtáhla jsem ho nahoru. "Co mi chceš říct? Mám se bát?" zasmál se. "Až ti to řeknu, tak ti do smíchu nebude." koukla jsem do země.

Pohledem mi naznačil, abych mluvila. "Já jsem udělala strašnou píčovinu, ale byla jsem opilá a nevěděla jsem, že něco takového dělám a teď toho hrozně lituju a moc bych si přála odpuštění." řekla jsem skoro na jeden nádech. "Neudělala jsi to, co si myslím, že ne?"

Jen jsem se rozbrečela a vrhla jsem se mu do náruče. "S kým?" zeptal se chladně. "Vážně to chceš vědět?" řekla jsem doufajíc, že odpoví ne. (To je poprvé, co jsem použila toto co nevím, jak se jmenuje, ale vím, že jsme se to učili v devítce xDD pozn. aut) Jen nadzvedl obočí s pohledem, jakože rlly? Chci to vědět.

"S Jirkou.." špitla jsem. "S kým?!" zakřičel. "S Jirkou Králem! Spokojený?!" vykřikla jsem a utekla. Vzala jsem si kličky od auta a odjela beze slova domů. Doma jsem hned napsala Jirkovi, co se stalo. Zobrazeno.. Super, všichni se na mě teď vyserou.

Po chvíli napsal jen, že se to Kao nesmí dozvědět. Fajn, ale to že Radek to ví je asi úplně jedno.. Překlikla jsem na chat s Pavlem, který mi před několika minutami poslal další nějakou fotku. Jak to, že jsem si toho nevšimla? Fotku jsem zvětšila a nechala načíst.

"No to si dělá prdel?!" řekla jsem nahlas. Nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Po chvíli přišla druhá a pár sekund za ní i text: "Neřekl ti to, tak ti to řeknu já 😏"

Vytočila jsem Radkovo číslo, hned to zvedl.

R: Doufám, že mi nechceš říct ještě nějakou novinku, co jsem nevěděl..

K: Já? To spíš ty ne?

R: Co já? Já žádnou novinku nemám. To ty jsi se vyspala s mým kamarádem.

K: Jo? Ale ty jsi se líbal s nějakou random holkou. Nemysli si, že nemám svoje zdroje.

R: To je zmrd..

K: A proč jsi mi to neřekl? Nechtěl jsi být za toho špatného co? Už mi nikdy nelez na oči ty bastarde!!

R: Ale Ki...

Típla jsem to. Už jsem na to neměla. Proč mi to sakra neřekl? Oba jsme udělali chybu, ale já jsem jí na rozdíl od něj přiznala. Vím, že nemám právo být na něj naštvaná, ale on se prostě nepřiznal, když já jsem mu řekla pravdu a cítila jsem se jako ta špatná. Já chování těch kluků fakt nechápu. Oni prostě nikdy nemůžou být ti špatní.

Trošku kratší kapitolka, ale snad se líbila. Moc teď v létě nemám čas psát, týden práce střídá týden někde propařený s kamarády a nebo jen někde v "džungli" jako třeba právě teď s pasavovaa. Divím se, že jsme tady vůbec chytily WiFi, no jo no, soused tam nemá heslo 😂 jinak děkuju za 2K přečtení, jste úžasní, užívejte prázdniny a těšte se na další Kapitoly, čaukooo!! ❤