Miliardářka a tanečnice - ukončeno

Morning II.

Kira

Protočí očima, ale věnuje Shay vděčný úsměv. Otočí se a vejde zase do baru. Zamíří pomalými kroky k Amandě. Pootevře rty, že ji pozdraví, ale najednou se Am postaví a přitom na ní málem spadne. Trochu ji to vyleká. Zatlačí ji silou zpátky na židli, aby se posadila.,, Ahoj..." Řekne odhodlaným hlasem. Amanda se na ní podívá tupým pohledem a už poznala, že je docela dost opilá. Povzdechne si. „ Slečna bude platit..." Řekne barmanovi a vytáhne Am peněženku. Zná její hrdost, tak zaplatí její kartou. Schová ji zpátky do kabelky a koukne na Amandu, ta opět vstane. Stihne ji chytit a podepře ji, aby nespadla. Zamíří s ní ven z baru, kde už s přistaveným autem čeká Shay. Posadí nejdříve do auta Am, pak taky nasedne. „Díky..." Usměje se na Shay. Zhluboka se nadechne. Ta se na ní koukne nevěřícným pohledem. „Doufám, že víš, co děláš..." S navigováním jsou za chvíli u hotelu. „ Zůstanu s ní, ať si nic neudělá... Moc děkuji, ozvu se ti zítra.". Potom s Am dojde do jejího bytu. Posadí ji v její ložnici na postel. „ Proč to děláš?" Koukne se do těch oříškových očích, ve kterých snad poprvé viděla nějaké city. Smutek. Sundá ji opatrně sako. „Protože nechci, aby si dělala hlouposti... Které člověk dělá, když je nalitý..." Amanda si odfrkne a položí se na bok. Zády k ní. „ Nemáš důvod se o mě starat... Nikdy to nikdo nedělal, tak s tím není proč začínat..." Kouká se na ní chvíli. Je zvláštní jak se dokázala změnit. Teď to byla ta nejvíce zranitelná osoba, kterou kdy viděla. Slyšela v jejím hlase, jak moc chtěla brečet, ale dokonce, když je opilá ji to její ego nedovolí. Přehodí přes ní peřinu a vyjde z ložnice. V obýváku se natáhne na gauč, a aniž by to chtěla, tak hned usne...

Amanda

Probudí ji zvonění jejího mobilu. Vypne ho a trvá nějakou dobu, než otevře oči, protože ji ochromí neuvěřitelně silná bolest hlavy. Koukne se kolik je hodin. Něco po půl deváté, ale naštěstí je víkend. Posadí se a musí nutně pro prášek a sklenici vody. Posadí se a nějak ji nedochází, jak se dostala do své ložnice. Pokrčí rameny. Svlékne ze sebe sukni a bílou košili a hodí si na sebe flanelku, protože stejně v tomto stavu rozhodně do večera nikam nepůjde. V košili vyjde z ložnice a jde chodbou do kuchyně. Najde prášek, který zapije. I se sklenicí jde do obýváku. Potřebuje se ještě natáhnout. Vytočí její asistentku, aby zajistila několik hovorů. Když zvedne pohled od mobilu, pustí s leknutím sklenici na zem. To poslední co čekala je spící Kira, stočená do klubíčka na jejím gauči. Třísknutí, ale způsobilo, že se prudce posadila. Zase měla ten roztomilý ranní rozcuch jako, když u ní poprvé strávila noc. „Ehm... dobré ráno?" Řekne trochu nejistým tónem.

_________________________________

Omlouvám se za dlouhé čekání, ale nová část je tady, tak doufám že se líbila :)

-CH