In fetters of power [HP FF] CZ ✔

|| 10. ××× Těžká závist

,,Musí na ošetřovnu!" vykřikla Zoe a pokusila se donutit Cissu vstát, ale ta ji s jekotem odstrčila. ,,Počkej, Zo, mám nápad." vyhrkla jsem a stoupla si k ní. Opatrně jsem jí položila ruce a rameno a na břicho, a zavřela oči.
Když jsem začínala cítit bolest, odtáhla jsem se. Tentokrát jsem se soustředila na to, aby se neobjevovalo to stříbrné světlo, a povedlo se mi to. Cissa pomalu otevřela oči, a podívala se na mě. ,,Narci, jak ti je?" ptala se hned Bellatrix, a její sestra se na ni usmála. ,,Už je mi dobře. Skoro to nebolí." Pak pohlédla na mě. ,,Díky, Memory. Díky, že ses nebála to udělat." Začervenala jsem se. ,,Bála, ale musela jsem. Půjdu si už lehnout." prohlásila jsem, a aniž bych se převlékla do noční košile, usnula jsem.
***
Probudili mě hádající se hlasy.
,,A ona to udělala?!" ,,Ano. Prosila jsem jí o to." ,,A zeptat se mě, to tě nenapadlo. Vždyť to bylo i moje dítě!" ,,Ale přál by sis, aby ho chovala ona..." ,,Jistě že! Je to moje holka!" ,,Byla." ,,Však ona se ke mě vrátí. Pokud si chce udržet nějakou úroveň..." ,,Myslíš, že s tebou byla jen kvůli tomu?" ,,A kvůli čemu jinému? Proč myslíš, že jsem s ní byl já? Je to nejhezčí holka na škole, a navíc čistokrevná. Co víc si můžu přát? Byla by to skvělá manželka. Má úroveň a její krása a charisma by mě po našem sňatku vynesla na výsluní." ,,Vypadni." ,,Cože?" ,,Vypadni!" zaječela Cissa, a pak jsem slyšela jen vrznutí dveří, a pak tupou ránu a pláč. Otevřela jsem oči, a spatřila blondýnku, jak sedí v nohách postele s tekoucími slzami po tvářích. Zvedla jsem se z postele, šla k ní a pohladila ji po zádech. ,,Zlato, pláčem se nic nevyřeší." broukla jsem a pomohla jí se zvednout. ,,Já vím. Musím se sebrat. Promiň, že jsme tě vzbudili, co všechno jsi slyšela?" ,,Od toho momentu, kdy se Lucius začal rozčilovat, že jsem se opovážila použít na tebe to kouzlo." odpověděla jsem popravdě, a ona schovala tvář do dlaní. ,,Je mi to líto." řekla. ,,Mě taky." odvětila jsem a natáhla se pro hábit. ,,Půjdeš na snídani?" zeptala jsem se a vyšla ze dveří. ,,Co jinýho mi zbývá?" pronesla a vydala se za mnou. Před vchodem jsme se zastavily. Pohledem jsem zamířila k nebelvírskému stolu, a setkala se s těma úžasně bouřkovýma očima, jaké mají jen dva lidi, ale jen jednomu z nich momentálně patří moje srdce. ,,Jen za ním běž." ozvala se za mnou pobaveně Cissa, a tak, aniž bych se ohlížela, rozběhla jsem se k němu. Vyběhl mi vstříc a uprostřed síně se se mnou v náručí několikrát zatočil, načež mě (před plnou síní, upozorňuju) políbil. ,,Dobré ráno, Hvězdo." špitla jsem a posadila se mu na klín. James se smál. ,,Teda Tichošlápku, nemusel jsi Malfoyovi dávat takovou lekci. Myslím že za chvilku pukne závistí!" křikl nahlas, takže se na něj půlka síně otočila, včetně mě, a musela jsem se rozesmát. Lucius na nás zíral, celý rudý vzteky, a kdyby pohledy dokázali zabíjet, musela bych si už dávno začít připravovat řeč na Siriusův pohřeb.
Všichni se mu smáli, a dorazila to Thea, která zařvala snad na celý hrad: ,,Tak když seš lůzr a neumíš holku uspokojit, tak je jasný, že si najde někoho jinýho!!" Po těchto slovech se rozesmáli i někteří profesoři, a Malfoy bez jediného slova vstal a zamířil pryč.
,,Miluju tě, Siriusi." zašeptala jsem mu do ucha, zatímco se všichni dusili smíchem, a pevně ho objala.