Insanity /CZ/

Prolog

Další prášky na uklidnění mě nejspíš zabijou, pomyslel si Arthur a opřel se hlavou o polstrování za ním. Zdravotní sestra, která právě otevřela dveře sanitky ale žádnou injekci nedržela, k jeho obrovské úlevě. Přistoupila k němu, odpoutala mu zápěstí od křesla a on vstal. Cítil se trochu jako Alenka v říši Divů, přece jen se nepovažoval za blázna. Ano, ruply mu nervy, vzal pistoli a střílel do lidí, ale pořád mu nedocházelo, proč se k němu chovají jako k psychopatovi, nebo spíš k malému dítěti. Sklonil hlavu a vyšel ven, rozhlédl se a pousmál. Velké cihlové stavení vůbec nepůsobilo jako psychiatrická léčebna, tedy až na mříže na oknech.

Dva zřízenci ho popostrčili a on vyrazil vpřed. Arthur Beckeldew byl celkem pohledný třicátník se světlými vlasy a šedomodrýma očima. Určitě byste do něj neřekli, že je to někdo, kdo by se mohl takhle složit. Kráčel vpřed, na sobě měl modrý oblek, něco mezi vězeňským mundurem a pyžamem. Vešel dovnitř, zaklaply za ním dveře a zůstal stát v jakési velké hale. Tam už bylo několik jeho nových spolubydlících, kteří se zarazili uprostřed pohybu a propalovali ho pohledem. On je ignoroval a nechal se vést nahoru po schodech. Pak zabočili do chodby a doslova ho hodili do jednoho z pokojů.

Nic moc tam nebylo. Jedna bílá kovová postel, psací stůl, který dřevo viděl jen z rychlíku, celkem slušná židle a skříň. Byly tu dveře a za nimi byl záchod a koupelna. Nebylo to tu malé ani velké, vestavěná skříň prostor trochu zvětšovala, ale žádná sláva.

Arthur si povzdechl a posadil se na postel. Kdyby mu někdo před měsícem řekl, že skončí v blázinci na severu Skotska, nejspíš by se mu vysmál. A pak by mu střelil kulku do hlavy. Při té ironické myšlence se pousmál a napadlo ho, že být cvok není zas tak špatné. Vlastně si mohl dělat co chtěl, nemusel se kontrolovat a samomluva mu taky procházela. Zasmál se a lehl si. Rukama si podložil hlavu a překřížil si nohy. Začal si hvízdat jakousi melodii, kterou slyšel kdysi v rádiu a koukal z okna, začínalo pršet.

V tu chvíli vzduch prořízl vysoký ječivý zvuk, jakoby někdo křičel. Ten zvuk trval snad až nepřirozeně dlouho a pak náhle ustal. Muž se zamračil a v duchu doufal, že se to už nebude opakovat.

Jenomže, on byl ve cvokhausu a tam se děje spousta divných věcí.