Insanity /CZ/

7.

Následující dny proběhly ve znamení sporu Arthura a Lethé. Ti dávali své nedorozumění tak najevo, že se to nedalo přehlédnout. Křičeli na sebe přes celou jídelnu (Většinou jen neurčité nadávky, takže nikdo netušil o co jde) a několikrát se i porvali. Tyto rvačky končily neurčitě, většinou zásahem nějaké třetí osoby, která je roztrhla a uklidnila.

Ne, ti dva taky nechápali co se děje. Po tom nočním rozhovoru se cítili jaksi v nebezpečí před tím druhým, nevěřili si a bůh ví co ještě. Jedna věc se ale popřít nedala, a to ta, že to mezi nimi jiskřilo.

Tou dobou se šuškalo leccos. No, ale, abychom byli přesní, po několika dnech se situace uklidnila a celá věc skončila tak jak začala. V noci.

Lethé seděla u sebe na posteli a zpívala jakousi písničku, v ruce žmoulala prostěradlo a pozorovala dveře.

"Ty jsi přišel." pousmála se, když uviděla Arthura vykukujícího zpoza rámu dveří. "Přišel. Přijde mi to jako hloupost, to co tady děláme. Nemá to smysl." S těmi slovy vstoupil a zavřel za sebou.

"Nemá." přikývla a pokračovala. "Bral si někdy drogy?" Muž se trochu zarazil, ale ihned odpověděl. "Jen trávu. Jednou."

Dívka se usmála. "Ach ty jeden. Mohla bych tě předávkovat a ty by sis to ani neužil. S halucinogenními látkami musíš umět, protože jestli ne, dopadneš jako..." zarazila se.

"Jako kdo?"

"Špatně." usmála se, ale byl to falešný úsměv, jakoby se něčeho bála.

_________

Drogy. Přesně tam se Lethé Samuelsová vydala. Začala s hašišem, u kterého taky zůstala. Neměla v plánu se pouštět do tvrdších drog, ne, nebyla hloupá. Rozhodla se tedy, že vymyslí něco nového, něco nevídaného, něco vlastního.  Trávila nad tím všechen svůj čas, kradla nástroje v místní škole, uplácela lékárníky a kupovala hnojiva. Všechno, aby mohla vymyslet svou drogu.

Létheium. Léthenium. To je jedno. Hlavně že to bude fungovat.

________

Pro změnu se zase šuškalo něco jiného. Tentokrát se proslýchalo, že Lethé a Arthur spolu pečou. A ono to není zas tak od věci, protože ano, tu noc se spousta věcí změnila. Nebudeme to rozebírat do detailů, že ne, ale karty spolu nehráli.

A vzhledem k povaze příběhu je třeba zdůraznit, že jejich vztah probíhal mnohem více na fyzické než na emocionální úrovni. On byl pořád poněkud mimo a ona byla vraždící psychopat, co víc dodat.

Jinak byl celkem klid. Tedy, kdybychom se nesoustředili jen na ústav, zjistili bychom, že se venku chystají volby a celé království žije jenom touto událostí. To si zapamatujte, je to důležité. Lethé někde sehnala rádio a s jeho pomocí každý večer, společně s Arthurem zjišťovala venkovní situaci. Plán byl totiž jednoduchý až prostý.

Utéct.

Ono se to tedy lépe řekne, než udělá, ale když máte schopnosti slečny Samuelsové, není to zas tak složité.

První krok už měla za sebou, sehnat si společníka. Teď už jí stačilo jen vymyslet, jak to udělat.

Oheň.