Dát si kávu,
hezky v klidu po ránu,
to je moje radost,
o energii rázem nemám starost.
Chuť na jazyku lahodná,
schopnost uvolnit není náhodná.
Pak si jen v klídku sedět,
že únava nemá šanci, vědět.
Mléka, cukru trochu,
příjemná barva hnědá vzniká,
Vcucnu do úst nápoje trochu,
rázem má hlava na mok navyká.
A když je hrnek prázdný,
krok do kuchyně udělám rázný.
Abych kafe mohl zase pít,
více radosti i síly mít.
ČTEŠ
Život pod povrchem
PoetrySbírka básní líčící, co je schopen všechno člověk udělat či co cítí, když je v depresi a na dně... De facto již pod tím dnem. Nejlepší umístění: 9. místo v poezii (leden 2018)
