Když se jim po půl hodině s velkými obtížemi v podobě popálenin, kousanců a hlubokých ran, povedlo nasadit kropsakovy tři náhubky a dát mu tři obojky.
,,Fakt dík, Deniesi!"zavrčela Tersha mezi slkučením nad popálenou nohou.
Každý z nich čapl Rewerdyho za jeden řetěz a vší silou zatáhli. Nic. Kropsak se ani nehnul a muchníček se ve své skleněné nádobě, která stála vedle trezoru hlasitě rozesmál.
,,Jaký je obvod města? Auu!!!" Tarsha to schytala krokodýlým náhubkem do ucha.
,,Nemám páru."
,,Přibližně 3,5 kilometru. Proč?"
,,No, ten kropsak by možná šel, kdyby něco pronásledoval. Budeme se střídat."odvětila, za pět minut už pádila obrovskou rychlostí a za ní se hnala nestvůrná obluda, jménem Rewerdy.
Jenže se kropsak zbavil náhubku na své psí hlavě a začal vrčet, šťekat a hrozivě po Tarsha chňapal.
,,Dobře, dobře... skouška dobrá, pusťte muchníčka!"zvolala Tarsha, když byl skřet venku, řádně si kousl do Deniesova ucha a odlétl do dětského domova, aby tam vyhubil pavouky.
,,Doufám, že alespoň pořádně pokouše Yovnr a je mi jedno jakou..."prohlásil Denies a mnul si ucho.
Tersha zaječela a když se její společníci ohlédli, zjistili, že jejich kamarádka (u Tarshi i sestra) leží pod kropsakem, který blaženě spí.
Denies sprostě zaklel a hodnou chvíli si neuvědomoval nebo nepřipoušťel, co vidí.
,,Na to, aby oběhl dvakrát město nevypadá."prohlásila Tarsha, když vymanila sestru z Rewerdyho sevření a zadívala se na spící obludu.
,,To ne...''
,,Nepřipadá vám ten úkol nadlidský? Jestli si po každém metru lehne, bude nám to trvat tak měsíc a ještě ten prokletý muchníček... auu!''Tarsha za své nadávání na muchníčkovu adresu, dostala náležitý trest, v podobě bolestivého kousnutí do stehna, vytrhl kus masa a popolítl z jejího dosahu.
,,Dobra krviška.''zabrebentil pisklavým a rychlým hláskem muchníček a přesunul se ke kropsakovi, aby probudil a rozlítil.
Kropsak se pohnul, otevřel psí tlamu a muchníček jen tak tak uskočil, Rewerdy zavrčel, zachrčel a děsivě zařval najednou.
Rozběhl se za muchníčkem a děti, které nechal v prachu za sebou slyšely, jak chňape po malém, modrém, mužíkovi, střídavě všemi tlamami.
,,Jdeme za nim?"
,,Myslím, že chůzí ho nedohoníme, musíme běžet."
,,Nojo porát."
Vidali se za ním, Denies ve předu, pak Tersha, která sice kulhala na popálenou nohu, ale snažila se bolest ignorovat a pak Tarsha, která před tím byla jako pokusný králík, teď byla zadýchaná a na to, jak je muchníček malý, měla poměrně velký kus stehna v nenávratnu úst mušího muže.
Nestvůra se řítila dál.
Cesta byla vybudována kolem města, přesně po jejím obvodu, muchníček, kropsak a tři děti z dětského domova, Denies už na kropsaka skoro dosáhl.
Denies natahoval ruku, ale na dračí obojek stejně nedosáhl a jen tak vyskočit na hřbet, jako v akčních seriálech, né, že by je někdy viděl, pokládal za nemožné, Tersha se od kropsaka spíše vzdalovala, ale jen nepatrně.
,,Tarsho dělej!"vřískla, když se na sestru otočila.
Vyšel měsíc a ozářil scénu pod sebou.
Deniesovi se podařilo vyškrábat se na pádící zvíře, měl podivný pocit a začal se mu zvedat žaludek, jak poskakoval nahoru, dolů, nahoru... zatočila se mu hlava, nestihl ani zaznamenat jak, ale náhle ležel na zemi a vedle něj byla jak dlouhá tak široká, natažená Tersha.
Tarsha je po chvíli doběhla a její tvář zdobil starostlivý výraz.
,,Je všechno v pořádku?"zeptala se začala je zvedat.
,,Jo fantastický, jenom tady pan chytrej zmařil všechny naděje, na dohonění kropsaka!"odpověděla Tersha a vrhla po Deniesovi zlostný pohled.
Denies se nebránil, místo toho pozoroval vzdalující se hřbet a nemohl uvěřit tomu, že na něm seděl.
,,Říká se něco, jako kouzelné slůvko, to je takové slovo, které ty neznáš!"prskla, když se zvedla.
,,Promiň!"odsekl stejně útočně a dál se věnoval tomu, že ignoroval své okolí.
Tarsha na ně koukala a nevěděla, jak hádku ukončit nebo na čí stranu se dát.
,Tersha má pravdu, je to moje dvojče, ale momentálně je nepřiměřeně ostrá a útočná. Denies má pravdu, je to chudák, protože nemá rodinu, ale mohl se omluvit nějak líp. A co mám sakra dělat? Co kdybych jim dala oboum facku?'přemýšlela, nakonec, ale jen prohlásila, že jestli se budou hádat, tak Rewerdyho nikdy nechytí.
Tersha jí darovala nesouhlasný pohled, místo toho Denies se na ní ani nepodíval, jen dál zlostně zíral na na její sestru a pak se rozběhl dál po cestě, aby kropsaka chytil.
Obě dívky se v zápětí vydaly za ním.
,Sakra, blbá ženská, jak jsem se asi měl na tý vobludě udržet, škoda, že tam na mém místě nebyla ona, když by padala mohla by si alespoň srazit vaz.', Denies ve svých myšlenkách počastoval Tershu ještě několika nepěknými přízvizky a pak si začal lámat hlavu, kam zmizel muchníček v doprovodu kropsaka, protože vyběhl z lesa, před ním se rozevřela rovná cesta, lemovaná jabloňovými sady, kde mezi stromy poskakovali žebříky, rukavice a košíky, rukavice vždy vyšplhaly po žebříku a v korunách stromů trhaly červená jablka, která pak házely do košíku, ale po Rewerdym ani stopy.
Tarsha se ohlédla, protože slyšela dusot, pak vylekaně zaječela, za ní byla tříhlavá nestvůra, která běžela tak rychle, že by předhonila závodní formuly.
Rewerdy běžel obrovskou rychlostí a Tarsha ho v té rozmazané šmouze málem nepoznala.
Než mrkla, tak ji minul a výr vzduchu, který svým během vytvořil ji strhl k zemi.
Zvedla se a běžela dopředu, aby dostihla své přátele.
Když doběhla, viděla Tershu, která stála vprostřed cesty a dívala se za kropsakem a Deniese, který ležel v příkopu, uprostřed kopřiv a snažil se vydrápat pryč.
Pomohla mu a pak si oba stoupli vedle Tershi.
,,Co to mělo znamenat?"
,,Řekla bych, že to mělo znamenat, že jsme ho podcenili."
,,Koho?"
,,Rewerdyho, tupče!"
,,Hmm, no tak pardon, madame Chytrá!"
,,Nechte toho věčného hádání!"
,,Já jsem nezačala, to on se blbě zeptal!"
,,No dovo..."
,,Ticho! Chováte se jak malí předškoláci!"
Po další minutě dohadování se kolem nich znovu prohnal kropsak a tentokrát skončili v kopřivách všichni.
Zjistili, že je tam bahno a proto trvalo Deniesovi tak dlouho se od tamtud dostat.
Jenomže to nebylo normální, neškodné bahýnko a Tarsha po necelé vteřince cítila, jak se kolem ní něco obmotává.
Byla to chapadélka, která se z bahna vynořila a začala je tlačit dolů.
,,Co to je!"
,,Pro Athelinovi kořeny!"
