Hra no obě strany(YaoiCZ)

9.Part

,,Taki, ještě se pořádně podívej tady po domě a my půjdeme ven." Zavelel Izy a my se rozešli ven. ,,Tak já půjdu třeba tam a ty tam, jo?" Řekl jsem a Izy přikývl. Rozešli jsme se na opačné strany. Po dlouhém hledání jsme stále nic nenacházeli. Začínalo se stmívat. ,,Reii! Reii!" Volal jsem ho, ale nic se mi neozývalo zpátky. To je zlý... Snad ho Izy najde. Už jsem docela daleko od Takiho domu. Asi bych se měl vrátit. Podívám se už jenom tam a vrátím se.

Ptal jsem se pocestných jestli Reiho neviděli, ale nikdo nic nehlásil, sakra, kde jsi! Prošel jsem už dost velký okolí kolem Takiho doma. ,,Reii!" Nic, pořád nic. Už jsem přestával mít naději, že bych ho našel, když jsem najednou uslyšel mňoukání. Otočil jsem se a na silnici pochodoval Reii. ,,Reii!" Vykřikl jsem nadšeně a běžel za ním. ,,Víš, jak jsem se o tebe bál?" Řekl jsem se slzami v očích. Uslyšel jsem hlasité troubení a uvědomil si, že jsem na silnici. To auto bylo u mě už strašně blízko a já si to nějak neuvědomil, že bych měl uhnout. Najednou do mě někdo strčil a já skončil na silnici. ,,Ty kreténe! Málem jsi se nechal zabít!" Před sebou jsem uviděl Takiho a můj mozek to zpracovával. Vrhl jsem se mu do náruče a rozbrečel se.

Tak snad ho někdo našel. Vzal jsem to zkratkou přes park s menší nadějí, že bych ho tu mohl někde najít, ale bohužel nic. Z parku jsem vyšel malou uličkou, když v tom jsem uslyšel hlasité zatroubení. Zrychlil jsem krok a rychle došel na roh uličky. Nakoukl jsem přes roh, abych věděl, co se stalo a nemohl jsem uvěřit vlastním očím. Izy byl v jednom velkém objetí s Takim. Chvíli jsem na ně nenápadně koukal a pak mi do očí vběhli slzy. ,,I-Izy..." Špitl jsem si pro sebe a sledoval je dál. Když se od sebe odtáhli, tak Taki vzal Izyho tváře do jeho rukou, dal mu pusu na čelo a začal mu něco šeptat, ale když se němu naklonil, tak mě viděl a Izyho pustil. Oba se na mě otočili a já udělal pár kroků dozadu a byl připravený utéct.

Silně jsem se objal a začal brečet. Taki vzal můj obličej do dlaní a trochu se usmál. ,,Tohle už nedělej je ti to jasný?! Víš, jak jsem se lekl, že by se ti něco stalo?" Šeptl a pohladil mě. ,,Jsem rád, že je ten chlupáček v pořádku." Já taky. Dal mi pusu na čelo a usmál se. Najednou Taki pustil můj obličej a koukal někam za mě. Taky jsem se tam koukl a viděl, nějakou postavu vzadu v uličce. Začala couvat a najednou utíkala. ,,Co to bylo?" Zeptal jsem se a čekal na jeho odpověď. ,,Asi nějaký slídil." Řekl Taki a vzal mě do náruče. ,,Vezmu tě ke mě domů." Nic jsem neříkal a pomalu začal usínat. ,,Nespi, máš čas doma." Dobře, došli jsme domů a Taki mě odnesl do postele. ,,Měl jsi perný den, vyspi se." Diky Taki, co nejpevněji jsem vzal Reii a pomalu usnul.

Došel jsem domu a třískl jsem vchodovými dveřmi. ,,Ten... Parchant!!" Začal jsem ječet na celý barák a cestou do pokoje jsem mlátil do stěn. ,,Já...Já bych ho...nejradši!" Bouchl jsem co nejvíc, jak jsem mohl do zdi a mé obvazy začaly chytat rudou barvu. Rozvázal jsem si je a odhodil. Došel jsem si pro nový a začal si je převazovat. ,,Já ho tak...!" Nadával jsem a hystericky ječel. Proč mi to proboha dělá?! ,,Proč!? Kašlu na něj... Já na něj kašlu" vzal jsem svůj mobil a vymazal naší fotku, co jsem měl na tapetě. ,,Já jsem mu přeci nic neudělal, tak proč mi to dělá?!" Flákl jsem sebou o postel a začal brečet.

Jakoby všechno tohle nestačilo, tak jde k tomu měl i noční můru. Začala docela normálně. S Reiem jsme se ruka v ruce procházeli v parku a oboum bylo jedno, že nás ostatní vidí. Sedli jsme si na lavičku. Začali jsme se líbat, ale najednou byla tma a Reii zmizel. Slyšel jsem jeho křik a běžel za ním. Nikde jsem ho nemohl najít, začal jsem šlapat po krvi. Ne, ne, ne, jen tohle znova ne. Běžel jsem po té cestě a na konci viděl Reiho. Byl celý od krve a nad ním stál Taki. Reii brečel, ale když jsem se k němu přiblížil, tak mě odhodil. Probudil jsem se se slovy, co ji řekl "Pokud mě chceš podvádět, tak klidně. Já si najdu někoho, kdo za to stojí." Vystřel jsem z postele celý zalitý potem, to bylo strašný.