Já vím

154 21 8
                                    

V té chvíli jsem se rozbrečel a běžel k Jenne. Obejmul jsem jí, ale ona jen stála. "Jenno. Víš, že tě mil.." Dala mi strašně silnou facku, ale dle mého bych si zasloužil ještě větší. Josh se tvářil úplně zkameněle. Jenna mě od sebe odstrčila, ale v zápětí mě chytla za ramena. Chtěl jsem promluvit, ale její obličej měl takový výraz, že kdybych jen otevřel pusu, tak bych dostal další a ještě silnější facku. Josh za námi stále stál a mlčel. Podíval jsem se Jenne do očí a odvážil se promluvit. "Miluju tě." Už jsem přivíral oči, jelikož jsem čekal nejméně pěstí. "Já vím." Odvětila a své ruce měla stále na mých ramenou, za což jsem byl i celkem rád. "Já tebe taky." Řekla najednou. Přitiskla se ke mně a pevně mě obejmula. Já, ale ani Josh jsme tuhle reakci nečekali. Přeci jen v chvíli jsem ji podvedl s mým nejlepším přítelem. "Joshi. Pojď sem." Řekla Jenna. Josh byl zaskočený, ale já také. Josh pomalu přistoupil a Jenna ho také sevřela do skupinového obejmutí. "Já vím, že jste nejlepší přátelé. A i mně se stalo, že jsem se někdy neudržela a ta chemie mě donutila někoho políbit. Nic se neděje,  protože věřím, že to bylo spontánní a ne naschvál." Josh se usmál a polohlasem vykřikl "Samozřejmě, Jenno." Jenna Joshe pohladila po tváři a usmála se na něj. Mě políbila a já jí sevřel pevně do náruče. Ten moment nikdy nezapomenu, protože nás Jenna přistihla a věřila, že to bylo jen kvůli situaci. V tu chvíli jsem si myslel, že je definitivně konec mezi mnou a Joshem, protože jsem v té nevěře nechtěl nadále pokračovat.
Když jsme všichni tři dorazili domů, tak nám Jenna přichystala večeři. Josh se snažil tvářit spokojeně, ale já ho znal moc dobře na to abych věděl, že doopravdy spokojen ani trochu není. Celý večer jsme se všichni tři smáli. Ovšem já a pravděpodobně i Josh jsme to jen hráli, protože jsme si oba moc dobře uvědomovali, že i když budeme chtít náš vztah ukončit, tak to tak lehce nepůjde. Já Joshe miloval. A opravdu hodně. V jeho přítomnosti jsem se cítil úplně jak v sedmém nebi. Prostě neskutečně šťastně. A moc dobře jsem si vzpomínal, že takhle jsem se cítil i s Jennou předtím, než se všechno to mezi mnou a Joshem událo. Byl jsem sám v sobě zmaten. "Já už půjdu domů." Řekl po jednom z Jenniných příbězích Josh. "Nechceš tu přespat?" Zeptala se ho Jenna. Josh se na mě letmo podívál, ale jeho pohled se v zápětí zase zaměřil na Jennu. "Už jsem dlouho nebyl doma. Sousedi by si mysleli, že sem umřel." Zasmál se a Jenna s ním. Jen já jsem se nehybně díval. Jenna vstala, obejmula Joshe a rozloučila se s ním. Když už byl Josh u vchodových dveří, tak jsem ho silně obejmul. Jenna se odebrala zase do kuchyně, takže mě a Joshe už nemohla vidět, ale ani slyšet. "Miluju tě." Pošeptal mi do ucha. "Já tebe taky." Políbil jsem ho, ale hned jsem ho od sebe odstrčil. "Tady ne." Řekl jsem. "Ale o samotě ano." Odpověděl mi a usmál se. "Ano." Už otvíral dveře, když jsem ještě řekl. "A opovaž se si něco píchnout." Josh dal oči vsloup a vášnivě se pousmál. "Jenom  tebe." Úsměv jsem mu oplatil. Když odešel, tak jsem se vrátil za Jennou. "Dlouho jsme se neviděli, lásko." Řekla a obejmula mě. "No to je pravda. Chyběla si mi." Usmál jsem se na ni a políbil ji. "Jsi hezký, když se tváříš tak nadřazeně." Zalaškovala se mnou a políbili jsme se. Bylo to úžasné po tak dlouhé době být zase s Jennou, ale stále jsem myslel na Joshe.

My Kitchen Sink // Jøshler - Fan FikceKde žijí příběhy. Začni objevovat