Part 1.-Obyčejný den

157 6 0
                                    

"Hele Jess, v pátek bude párty u mě doma.Nechceš přijít?" zeptala se mě Andy.

"Kdo tam bude?" zeptala jsem se jí a dál jsem si dávala věci do skříňky a oblíkala si bundu.

"Většina lidí ze školy,takže skoro celá škola."řekla nadšeně,to mi mohlo být jasný celá Andy.

"Ok,ale pořád si říkám jak jsi tam dostala fotbalový tým?"jsou to taký ty lidi co mají mozek namísto v hlavě ve svalech.

"Slíbila jsem,že tam bude pivo." jen jsem pokrčila rameny.Ti odkývou všechno.

"Zajdeme po školy do nákupáku a vybereme ti oblečení?"zeptala se mě.Mám teď volnou hodinu a ona výtvarku.Já chodím o volných hodinách ven,nejčastěji do kavárny na čaj. A obzvlášť teď když je taková zima.

"Jop,ale ne na dlouho,musím se učit,píšu opravnou z biologie." no jo jediný předmět ve kterém nevynikám.

"Ok uvidíme se na anglině?" zeptala se mě a zamířila ke svojí učebně.

"Jop,neboj,zatím."zamávala jsem jí a zamířila ke dveřím.
 

Vyšla jsem ven a hned jsem si nasadila svoji beannie a ruce strčila do kapes. Z kapsy jsem vytáhla IPod a sluchátka jsem si strčila do uší,pustila jsem si můj oblíbený playlist.Obsahoval všechny písničky od 1D a taky od Eda Sheerana,Ollyho Murse a Little mix. Kvůli mojim oblíbeným zpěvákům si ze mě často někdo dělal srandu.Jsem jediná z naší třídy,která má ráda One Direction.No a co,že už je mi 19 a mám je ráda.

Pomalým krokem jsem vešla do mojí oblíbené kavárny,do nosu mě trefila vůně bylinek. Miluju to tady,často se sem vytrácím si číst nebo jen tak přemýšlet.

Přišla ke mě servírka:"Dobrý den co si dáte?"zeptala se mě s úsměvem na rtech.Kvůli tomu to tu tam miluju,je tu vždy tak úžasná atmosféra.Klid a přátelská obsluha.

"Jeden brusinkový čaj,prosím." řekla jsem jí a šla se posadit do jednoho z křesílek u oken.

"Hned to bude." řekla mi.

Sundala jsem si bundu,šálu ,ale svoji beannie jsem si nechala.Zachumlala jsem se do polštářků na křesle a spokojeně jsem se dívala ven na zasněženou ulici.V Londýně je v zimě celkem zima,ale bez té zimy by to nebylo ono.Sluchátka jsem si vyndala z uší a strčila je do kapsy u bundy.Zkontrolovala jsem kolik mám času do zvonění a zjistila jsem,že mám asi půl hodiny.Je to tu odtud do školy asi pět minut.

"Tady to máte."donesla mi po chvíli servírka čaj spolu s citronem a cukrem a trochou mléka.

"Děkuju,hned zaplatím ať na to nezapomenu."vytáhla jsem si peněženku,ale ona mě zarazila.

"Ale támhle ten kluk už za vás zaplatil." ukázala na kluka co seděl úplně vzadu,měl na sobě mikinu a byl skrytý kapucí.A na to,že je půlka prosince měl na sobě sluneční brýle.

"Vyřiďte mu prosím,že mu děkuji."usmála jsem se na ni.

Ona mi úsměv opětovala a odešla.Přemýšlela jsem kdo by to mohl být, v duchu jsem si říkala:co když někdo z 1D? Ale hned jsem zavrtěla hlavou abych myšlenku dostala z hlavy.To je směšné,co by tady dělali v téhle zapadlé části Londýna.Pozorovala jsem venku sníh a přemýšlela o té párty.

Jak znám Andy bude po mě chtít abych zazpívala.Dělala to vždycky,když byla podobná událost.Na školních představeních apod. Ale já se strašně stydím před lidmi. Vždycky uteču,takhle je to už od páté třídy.To byla doba..

Ani si nepomatuju kdy jsem naposledy byla s Andy nakupovat.Možná minulý týden.Tak dlouhá doba.Znovu jsem zkontrolovala čas a se zděšením jsem zjistila,že za necelých deset minut zvoní na hodinu.

Rychle jsem si oblékla bundu a vyrazila jsem.

Přišla jsem tak tak,bundu se šálou jsem nacpala do skříňky a ještě předtím jsem si z tama vytáhla učebnice do angličtiny.Konečně poslední hodina,nemohla jsem se dočkat nákupů.

Vběhla jsem do třídy pár sekund před zvoněním a zaplula do naší oblíbené lavice s Andy,která tam už seděla a překvapeně mě pozorovala.Dostala jsem se na místo těsně před tím než přišla učitelka.

Pozdravili jsme na pozdrav a znovu se posadili.Učitelka je celkem mírná,takže si můžeme při anglině povídat,bez toho aby nás napomínala.

"Co tě tak zdrželo?" ptala se Andy.

"Zapoměla jsem na čas.Ani nevíš jak se těším na ty nákupy,potřebuju nové džíny,taky nové beannies. Ale hlavně něco na tu párty." řekla jsem jí abych nemusela vyprávět o tom tak´jemném klukovi.Tady jsem to nechtěla řešit.

Celou hodinu jsem si dělala poznámky a když jsem se nudila,tak jsem si čmárala do sešitu.Na školu hodně dbám. Vadí mi když mi zněčeho vychází špatná známka. Nejsem šprt,ale celkem mi to do hlavy leze samo.Ale jeden předmět mi fakt dělá problémy...biolka.Nesnáším biologii,mám pocit,že si na mě učitelka zasedla a ani mě nebaví.

Konečně zvoní,hurá do nákupáku!

"Já myslela,že už to nikdy neskončí."řekla mi Andy.No jo typická nálada.

"Jdeme než tady zakořením." už mě to čekání na ní nebaví,vždycky jí to strašně dlouho trvá.

"Už jdeme." řekla a vydali jsme se do centra.

Prolízali jsme dost obchodů.

"Pojďme do Claires." zatáhla jsem ji dovnitř.

"Jen prosím,já se budu vyhíbat místu s těma tvojima pošukama."bože kolikrát já tohle slyšela.

"Ale no tak,tohle říkáš pořád a to jsi je ani neslyšela,ani je neznáš."vytkla jsem jí fakt,který je pravdivý.

Samozdřejmě jsem si něco s 1D koupit musela,to bych nebyla já.

Tak mám další plakát a náramky.Ještě jsem si koupila pár laků na nehty a takové ty special laky s třpitkama a takové ty podobné.A taky pár normálních a nálepky na nehty.

Po třech hodinách jsem byla utahaná,ale šťastná,že mám tolik nových věcí.

"Zajdeme do Starbucks a pak už asi půjdu musím se učit biolku." řekla jsem a zamířili jsme,ověšené taška ma ze všech možných obchodů,do Starbucks.

"Jedno latté s mlékem a perníkové latté." objednali jsme si a mezitím jsme si sedli.

"Tady je objednávka."přinesl nám ji krásný hnědovlasý kluk s tmavýma očima.

"Děkujeme moc." zamrkala na něj Andy,ale ne už zase to dělá.Tohla dělá pokaždé když se jí někdo líbí.

Ten kluk trochu zčervenal a pak odešel.

"No,nebyl sladký?" rozplývala se Andy a koukala se za ním.

"No,nevím,hele já už musím.Zítra se uvidíme ve škole a potom na párty,zatím." objala jsem ji a pozbírala jsem si všechny tašky.Po cestě jsem vyhodila kelímek a zavolala si taxi domů.

"Jsme tu."řekl mi taxikář.

Zaplatila jsem mu.Vytáhla jsem si tašky z auta a šla po chodníku směrem domov.

Bydlím sama v domě,rodiče jsou bohatí a tak si můžu leccos dovolit.

Vyzula jsem si moje Tomsky.Vylezla jsem po schodech nahoru a tašky si hodila vedle postele.Šla jsem do koupelny a upravila si znovu vlasy,které sem svázala do drdolu.Vyslékla jsem se a vlezla do sprchy.

Vylezla jsem v ručníku a šla jsem nazpět do pokoje,vytáhla jsem si pyžamo a oblékla jsem si ho.Byla mi zima a tak jsem si přes to ještě dala kabátek na spaní. Sedla jsem si k psacímu stolu,vytáhla jsem si učebnici a sešity a začala jsem se učit.Ani nevím jak ,ale když jsem se to učila tak jsem nějak usnula.

Nevím jakým zazrakem se mi to podařilo ale smazala jsem omylem všechny části a proto bych byla ráda kdyby jste je znovu okomentovali a dali znovu VOTE, moc se omlouvám.

El

KaraokeKde žijí příběhy. Začni objevovat