Part 3.-Už zase škola

99 4 0
                                    

Doběhla jsem do školní haly a rozhlédla se okolo,už je tu celkem plno.

Pořádně jsem se nadechla a snažila se uklidnit,ale po tomhle vás hned něco neuklidní.

Vešla jsem na dámské záchody a podívala jsem se do zrcadla.Vytáhla jsem hřeben(jsem neustále vybavena) a znovu jsem si rozčesala vlasy.

Ještě naposled jsem se podívala do zrcadla před sebou,no není to tak strašné.Pousmála jsem se na svůj odraz a vyšla zpátky na chodbu.

K mému neštěstí jsem narazila zrovna do Bennyho.Ten mě jen sjel pohledem a stále si držel krvácející nos,který dostal jako dárek od Pana Neznámého.

Já jsem se na něj jen zaraženě dívala,možná až moc.Když jsem si to uvědomila rychle jsem pohled stáhla a podívala jsem se do země.

Pro jistotu už jsem se nahoru nepodívala a odešla jsem směrem ke skříňce.Rychle jsem vytáhla věci na dějepis.

"Ahooj Jess!!"uslyšela jsem za sebou melodický hlas.

"Ahoj"odpověděla jsem už otočená na Andy.

"No tááák,co se dějě? Chtělo by to úsměv!" zazpívala a ukázala na svůj úsměv.

Vytvořila jsem úsměv,ale nucený.Ona se jen víc usmála a chytila mě za ruku,táhla mě směrem ke třídě.

Vešli jsme do třídy a sedli jsme si na naše obvyklé místo,dozadu třídy k oknu.

Andy se rozhlížela po třídě zatím co jsem si vytahovala věci z tašky.

"Páni co se stalo Bennymu?" zeptala se mě.

Jessy přemýšlej vymysli něco..

"Nevím asi se bouchl o dvířka skříňky."pokrčila jsem rameny a podívala jsem se na něj.Zaregistroval můj pohled.

"Tohle si vyřídíme později Jacobsonová!" zakřičel přes celou třídu.Ne bože za co?

Samozdřejmě všechny pohledy byly na mě a já jsem jen sklopila hlavu dolů.Nějak mě začaly hypnotizovat moje boty.Cítila jsem se strašně divně.

"Ty můžeš za to ,že vypadá takhle?!" zašeptala mi Andy.

"Trochu,hele já za to vlastně nemůžu,já..." zachránilo mě zvonění.

"Řeknu ti to po hodině." řekla jsem jí a to už přicházel náš učitel dějepisu do třídy, postavili jsme se.

"Dobré ráno třído,dneska si vás trochu vyzkouším.Tak třeba...Jacobsonová." no to se mi dneska jen zdá.Určitě se co nevidět proudím do v posteli,ale ne tohle je krutá realita.

"Tak pověz nám něco o druhé světové válce." opřel se učitel o stůl a pozoroval mě.Naštěstí jsem ten typ člověka,který se pořád učí z hodiny na hodinu.

Celou druhou světovou jsem mu odříkala.On jen přikyvoval hlavou.

"Vidíte třído ze slečny Jacobsonové by jste si měli vzít příklad." pochválil mě učitel a já jsem byla neskutečně ráda za známku.

"No z ní tak určitě z takové kurvy." neodpustil si poznámku Benny.Plácl si s Jackem a výsměšně se na mě podíval.

"Chtěl jste něco důležitého říct pane Adamsone?" zeptal se učitel se zvedlím obočím.

Benny jen zavrtěl hlavou ,ale jeho nechutný úsměv se nestratil.

"Zvládlas to dobře,jsi dobrá,mě by se šprtat každý den nechtělo." pochválila mě Andy potom co jsem si sedla zpátky.

"Nic to není,já jsem ráda připravená." usmála jsem se na ni.

"Potom mi vysvětlíš toho Bennyho."podívala se na mě už trochu přísněji.

Jen jsem přikývla a vrátila pozornost učiteli,který pouštěl promítačku a chtěl po nás ,aby jsme si opsali zápis z dalšího učiva.

"Crrr." hodina končí. Bolí mě ruka,zbytek hodiny jsme psali zápis.

Dala jsem si věci zpátky do tašky a stoupla jsem si.Počkala jsem na Andy a vyšli jsme.Další hodina je moje oblíbená...Hudebka!

Miluju zpěv,od malička.Ráda zpívám cokoliv.Všichni mi říkají,že mám talent,ale já nemám odvahu se do nějaké soutěže přihlásit.

"Tak co bylo s tím Bennym?" zeptala se nedočkavě Andy.

Vylíčila jsem jí celou ranní příhodu. Ona jen kulila oči,div jí nevypadly z důlků.

"Takže tě zachránil nějaký neznámý kluk?"zeptala se mě.To mě neposlouchala?

"Jo,zajímalo by mě kdo to byl."odpověděla jsem jí a konečně jsme došli ke dveřím do hudebny.

"Já tak miluju hudebku." řekla jsem s úsměvem.

KaraokeKde žijí příběhy. Začni objevovat