Part 8.- Domluva

109 4 8
                                    

"Rozmysli se dobře, s těmahle pošukama si užiješ hodně srandy." ozval se za námi další muž.

"Heeeej Paule, my jsme tady." řekl dotčeně Louis.

"Ráda s vámi budu spolupracovat." řekla jsem ignorujíce Paulovu poznámku.

"Joooo!!! zařval Louis a rozběhl se ke mě.Roztáhl ruce aby mě obejmul,ale já jsem uhnula.Jen se na mě zvláštně podíval.

Jen jsem mu věnovala omluvný úsměv.

"To chce oslavu,nezajdeme někam?" zeptal se Hazza.

"Jasně!" souhlasila jsem trochu veseleji.

"Tak jdeme." řekl Liam.

Vyšli jsme zadním vchodem,tam na nás čekalo přistavené auto,spíš menší limuzína.

Vlezli jsme dovnitř a já jsem byla překvapená prostorem v limuzíně,byla obrovská,sedačky ve tvaru velkého oválu,automat na pití,televize a další vychytávky.

Seděla jsem vedle Zayna a Harryho.Až teď jsem si všimla,že Zayn vůbec za celou tu dobu nepromluvil.Zdá se mi nějaký zamlklí,ale nejvíc se mi z nich líbí.Je takový ten styl kluka bad boye.

Doufám,že se Louií nezlobí za to,že jsem to objetí odmítla.Ale... pořád to bolí a navíc..no..po tom co se mi stalo už nevím co od kluků čekat.

"A kam jedeme?" zeptala jsem se hned co jsme vyjeli.

"Do jednoho baru." řekl mi jen Niall.

To mi to teda přiblížil.

"A Jess,kde bydlíš? Jen aby jsme věděli kam tě potom odvézt."zeptal se Harry.

"Tady poblíž.Potom vás navedu." řekla jsem.

"Ty si nepomatuješ adresu?" zeptal se Zayn.První na co se zeptal,vlastně je to poprvé co na mě dneska promluvil.

"No,ne nepomatuju."řekla jsem s pohledem zabodlím na podlaze.

"A máš nějaké sourozence?" zeptal se Niall.

"Ne jsem jedináček."řekla jsem,dívajíc se na něj.

"Hele teď mě napadlo,nechtěla bys zítra přijít k nám?Stejně musíme podepsat smlouvu.Máme krytý bazén můžeme si zaplavat." zeptal se Liam.

"No já nevím,ale nebude vám to vadit?" zeptala jsem se po chvíli.Všichni říkali,že ne nebude, i Zayn.

"Tak jo."řekla jsem nakonec.Ale,stejně.Nemůžu plavat,viděli by ty jizvy.

"Super,vem si plavky.A pro jistotu i věci na převlečení."řekl mi Harry.

Do zítřka vymyslím nějakou výmluvu.Zbytek cesty,která byla nějak dlouhá,jsme si povídali.No spíš já jsem mluvila a oni se ptali.

Asi po půl hodině jsme zastavili,no konečně.

Prosím všichni,kteří točtou tak zanechte koment,potřebuju vědět kolik lidí to čte.Nemá smysl to psát pro 3 lidi.Pokud tu bude 5 komentů tak nepřestanu,ale uvažuju že bych přestala přidávat,když to bude číst málo lidí.

El

KaraokeKde žijí příběhy. Začni objevovat