,,Naruto?" řekla jsem zařazeně
,,HM?" podíval se na mě
,,Já.." nervózně jsem se škrábala na ruce. Přisunul se ke mě a podíval se mi do očí ,,Já sem nepatřím.. Nepatřím nikam.. " sklopila jsem hlavu
,,To je nesmysl" řekl a letmo se dotkl mých studených prstů
,,Není" křečovitě jsem přitiskla k sobě a zavřela hlavou na nesouhlas
,,Vidíš tu horu tamhle?" ukázal na nějakou horu kde byly vytesané hlavy ,,To jsou vytesané hlavy všech Hokage v Listové.. Jednou na ni budu taky! Tím jsem si jistý" sevřel ruku v pěst a vítězné se usmíval
,,A proč mi to říkáš?" nechápala jsem
,,Taky jsem si myslel, že to v životě nikam nedotáhnu.. Všichni se mi jen posmívali a nikdo mě neměl rád.. A nikdo mě nebral vážně.. Chci jim dokázat že se mýlili" podíval se na mě znovu
Chvíli jsem mlčela, ale pak jsem řekla ,,připomínáš mi brášku" pousmála jsem se ,,Byl stejně trhle optimistický jako ty" začervenal se ,,Líbí se mi to. Už se těším až se s Kimimarem poznáš osobně" usmála jsem se
NARUTŮV POHLED:
Ře... Řekla Kimimaru? Jmenuje se Kimi, má bílé vlasy a červené tečky nad očima. Je by její brát byl TEN Kimimaru?
,,M..Má začátek jména jako ty" koktal jsem
,,Ano..." kývla ,,Kimi je starobylý vznešený titul.. Znamená vznešenost" usmívala se a dívala se přitom na hvězdy
,,Byli jste si s bratrem hodně blízcí?"
,,Ano. Proto ho musím najít!"
,,No víš.." podívala se na mě
Ne nemůžu ji to říct! To nejde!
,,Doufám, že ti to vyjde" zpanikařil jsem a rychle něco plácl
,,Děkuju" zase se zatřepotala zimou
,,Nechceš si jít lehnout? Klepeš se tu zimou a usínáš tu" Chytil sem ji kolem ramen a pomohl ji dolu
,,Jsem zmrzlá ne chromá Naruto!" řekla ospale
,,Já vím.." položil sem ji na postel vzal svou promočenou deku od ni a přikryl ji tou suchou. Já se posadil zpět na okno s přemýšlel..
Kimimaru... To bude problém..
Druhý den
NARUTŮV POHLED:
Celou noc jsem nespal.. Sakra! Její bratr.. Proč je to zrovna on?! Nemůže se to dozvědět! Nemůžu jí říct, že je mrtvej....
Povíval jsem se na ní. Ještě spala. Rychle jsem vyskočil z postele a rychle vyběhl z pokoje.
Musím za bábi Cunade!
Vyběhl jsem z nemocnice. Běželo za mnou dost lidí kteří řvali ať se okamžitě vrátím.
,,Bábi Cunadeee!" rozrazil jsem dveře do její místnosti
,,Naruto? Nemáš ležet v nemocnici?"
,,Ona..." vydechoval jsem ,,Ona je.. Je to sestra.." dýchal jsem zhluboka ,,Sestra Kimimara"
,,Ano já vím" řekla klidně
,,Ty to víš?! Jak dlouho to jako víš?!" vykřikoval jsem
,,Už od té doby co jsem ji zahlédla"
,,A co s tím jako chceš dělat?!" pokřikoval jsem pořád
,,Nic" otočila se na svém křesle a hleděla ven z okna ,,Co bych měla dělat?" zeptala se
,,Kimimaru je mrtví" řekl jsem
,,Ano to taky vím. Byl zabit při záchranné misi Sasukeho"
,,Ona to, ale neví"
,,A co já s tím mám udělat Naruto?"
,,Jen..." odvrátil jsem pohled ,,Musím jí to říct sám. Musíte zařídit aby to nikdo jiný neřekl"
,,To dokážu zařídit" kývla na souhlas ,,Teď se vrať do nemocnice"
Vracel jsem se vzklíčený do nemocnice. Vešel jsem do pokoje kde mě přivítal její usměvavý obličej.
MŮJ POHLED:
,,Dobrý ráno Naruto" usmála jsem se
,,Jo.. Dobré" usmál se taky
,,Děje se něco?" viděla jsem,že je nějaký divný
,,Ne. Jen jsem moc nespal" vysvětlil mi
,,Dobře" nechtěla jsem to rozpitvávat
,,Dobrý ráno" řekla sestřička která chodila na ranní obchůzky ,,Tak se na tebe podíváme" řekla mi a dělala nějaké testy ,,To.. je divné" řekla
,,Děje se něco?" vyděsila jsem se
,,Nic vám není. Jste zcela uzdravená. Myslím, že vás můžeme propustit" řekla překvapeně
,,A tak to není špatná zpráva ne?" zeptala jsem se
,,Nene já jen, že ještě včera to s vámi nevypadalo moc dobře"
,,Jde vidět, že mě ještě pořádně neznáte. Léčím se rychle" usmála jsem se
,,Dobře tedy. Dnes vás tedy propustíme ano?"
,,Jistě" souhlasila jsem a ona odešla k Narutovi a potom odešla úplně
Po chvilce se otevřeli dveře ve kterých se objevil Kapitán Yamato. Viděla jsem jak se usmívá a zdraví nás. Nevypadá jako bych mu včera ublížila. Provinile jsem se na něj dívala. Když se naše pohledy setkali zpanikařila jsem trošku se zastyděla a odvrátila pohled.
,,Co se děje Kimi?" zeptal se mě Naruto
,,Já.. Em.." nervózně jsem se škrábala na krku ,,Nechci odejít"
,,Jak to myslíš odejít? Ty chceš zůstat v nemocnici?" nechápal
,,Nemám kam jít až mě propustí. Budu muset jít zase dál" usmála jsem se
,,Dál? Ty chceš odejít?"
,,Nechci.. Byla jsem tak dlouho sama.. A vy.... Vy všichni jste na mě tady tak hodní" zase jsem se usmála
,,Nemusíš odcházet!" přiběhl ke mě Naruto a já se vyděsila ,,Bábi Cunade to nějak zařídí! Viďte Kapitáne!" otočil se na něj
,,Jistě" přikývl
,,Já ale nemůžu" vrtěla jsem hlavou
,,Nesmysl" namítal Naruto
,,Ne! Jsem nebezpečná svému okolí.. Proto cestuji sama"
,,Kdyby to tak bylo-" přerušila jsem ho
,,Mlč!" zvýšila jsem hlas a oba se zarazili
Podívala jsem se na kapitána který se držel na břicho
,,Já.. Já nechtěl.. Nevěděl jsem-"
,,Naruto" ozval se Kapitán ,,Myslím, že by jsi jí měl teď nechat být"
otočila jsem se k oknu a dívala se ven. Chvilku si s Narutem kapitán povídal a potom někam odešel.
,,Heheheeej! Ahoj!" mával na mě Kiba
Zamávala jsem mu zpátky
,,Dnes se s Akamarem na tebe přijdeme podívat" křičel
Usmála jsem se a kývla na souhlas
Po chvilce se otevřeli dveře. Otočila jsem se a tak stála Ino.
,,Ahoj! Právě jsem se dozvěděla, že tě dnes pustí!" přiběhla ke mě nadšeně
,,A-Ano" odpověděla jsem zmateně
,,Mám pro tebe byt!" vychrlila ze sebe
,,V-Vážně?"
,,Ano! Kapitán Yamato mi řekl, že si chtěla odejít... Tak jsem utíkala za Cunade a ta to všechno zařídila!" jásala
,,To znamená, že tu můžu zůstat?"
,,Ano!" objala mě
Zaskočeně a trochu nejistě jsem ji taky objala.
,,Prý tě pustí odpoledne tak já se tu po obědě stavím a půjdu ti ukázat kde budeš mít pokoj ano?" zeptala se mě
,,Budu ráda"
,,Je to barák na proti našemu a je to něco jako ubytovna. Je tam kuchyně pro všechny a obývací pokoj. Pak tam máš svůj pokoj s koupelnou. Doufám, že ti to nevadí" ptala se
,,Ráda zůstanu!" přikývla jsem
