Přátelé mí kráčí po mém boku,
přizpůsobí se mému kroku.
Společně šlapem zem,
jenž je naším domovem.
Kdo pro vás jsem přátelé mí,
druhem, duchem, bratrem?
Co já vím?
Jsem vaším štítem, mečem, holí.
Z chlebu se line vůně polí,
zde každý krajíc má přátelé.
Kostky své vrhám proti tvým,
jako vojevůdce vojáky.
Však ruka má kolem ramen tvých
vždy se obtočí.
Co je to? Co nás pojí?
Vím dobře, není to krví.
Ať je to kdo chce co chce,
já poddám se tomu.
A nikdá na vás nebudu mluvit břitce.
ČTEŠ
Filozofské básně s příměsí pohanství
PoetryZde máte sebrané básně které jsem napsal. Psal jsem je tak aby se nad nimi mohl čtenář pozastavit a popřemýšlet o nich. Pokud vás napadne nějaký skrytý význam těchto básní budu velice rád když ho napíšete do komentářů. Váš Ashekus
