Loved Me Back To Life (Malec)

6.

"Takže ty tomu celému příběhu věříš?" To byla první otázka, na kterou se Jace zeptal, když mu Alec všechno pověděl. "Jo, i Magnus mi to potvrdil. Potvrdil mi i to, že ho lze přivést zpátky, ale nechtěl mi říct jak. Snaží se mě před něčím chránit." 

"Tak bys ho měl možná poslechnout." Navrhl Jace opatrně. 

"Cože? Tím chceš říct, že bych se neměl pokusit Magnuse přivést zpět?" Zasmál se nevěřícně Alec. "Kdyby na jeho místě byla Clary, udělal bys to samé, kdybys měl možnost." Dodal. 

"To máš pravdu, ale když ti to Magnus nechce říct, tak k tomu bude mít nejspíš velký důvod."

"Jo, to zřejmě má, ale to mě nezajímá. Chci ho přivést zpět. Magnus mi to nerozmluví. Ani ty ne. Rozumíš?" Alec se Jaceovi zadíval hluboko do očí a hledal v nich porozumění. "Jo." Přikývl jednoduše Jace. 

"Můžu ti pomoct najít toho čaroděje. V Institutu máme..." "Ne." Alec ho ihned přerušil. "Do Institutu to netahej. O tomhle se nesmí nikdo dozvědět, Jaci. Clary, Simon...a už vůbec ne Izzy. Slib mi to." 

Jace chvíli váhal. Jak by si tohle mohl nechat jen pro sebe? To, co má Alec v plánu není normální událost. Ale Alec je jeho bratr, jeho nejlepší přítel a parabatai, musí mu to slíbit. "Dobře, slibuju. Ale ty mi slib, že nepodnikneš žádný čáry máry bez toho, aniž bys mi to řekl." 

Než stihl Alec odpovědět, ozvalo se vyzvánění jeho telefonu. Sebral ho ze stolku v obýváku, kde se nacházeli a ohlédnul se po Jaceovi. "Tohle musím vzít." Oznámil a přesunul se na balkon. 

Volající číslo neměl uložené pod jménem, ale moc dobře věděl, kdo se pod ním skrývá. Kvůli těm všem událostem úplně zapomněl na jeho původní cíl. 

"Halo?" Řekl do telefonu. 

"Tady Clark, našel jsem ho. Skrýval se silnou magií, ale mé další zdroje ho našly." To mluvil Alecův informátor, upír Clark. Potkal ho v tom baru, kde vysedával a podařilo se mu ho donutit, aby pro něj sehnal informace o Gabrielovi, čarodějovi, který měl na svědomí smrt Magnuse. A pod slovem donutit se možná skrývá i vydírání vzhledem k tomu, že na toho upíra mají v Institutu nějakou tu špínu. 

"Dobře. Adresu mi pošli ve zprávě." To jediné Alec řekl a pak hovor ukončil. 

"Alecu, nehodláš té adresy využít, že ne?" Ozval se kousek vedle něj Magnusův hlas. Alec se na něj ani neotočil a jen odpověděl. "To nevím." Pak se vrátil za Jacem. 

"Nějaký novinky?" Zeptal se ihned blonďák. "Ne, jen...nezaplatil jsem účet v baru...asi bys už měl jít." 

"Vyhazuješ mě?" Jace naklonil hlavu na stranu.

 "Ne...vlastně jo, chci být sám." 

Jace se zvedl z gauče, na kterém do teď seděl a pokrčil rameny. "Jak chceš. Jen...vážně nepodnikej nic sám." Upozornil ho ještě jednou.

"Neboj se." Přikývl Alec. I když bát by se rozhodně měli oba. 

***

"Kdy si vůbec naposledy jedl?" Zajímal se Magnus, když kráčel po noční New Yorské ulici po Alecově boku. Alec se zasmál, ale jeho výraz pobavený vůbec nebyl. "Uvědomuješ si, že jsem na tebe zrovna naštvaný?"

"Uvědomuji, ale to neznamená, že se o tebe nemůžu zajímat. Kdy si naposledy jedl, Alexandře?" Magnus si stál stále za svým. "Já nevím, Magnusi...včera. Nebo předevčírem, já nevím, jasný?." Alec mávl rukou, protože se nechtěl zabývat zrovna tímhle. A navíc si vážně nebyl jistý, kdy naposledy jedl. 

"Alecu, proč si to děláš? Měl bys..." 

Alec se prudce zastavil a s ním i Magnus. "Ne, Magnusi, dost. Celou dobu si mi lhal do očí, nechal si mě utápět se v tom, že jsem tě navždy ztratil, i když si moc dobře věděl, že je tu možný způsob, jak tě přivést zpátky a teď se mě vyptáváš na můj jídelníček? Já teď jdu za Dot a spolu s ní přijdu na způsob, jak tě přivést zpět, pak teprve si o tom promluvíme. A už nechci, abys mi něco rozmlouval. Lhal jsi mi...stejně jako ten večer, když jsi zemřel." 

V tu chvíli kolem nich prošli dva mladí kluci a se smíchem si Aleca prohlíželi. Přišlo jim hrozně vtipné, že tam křičí prakticky do zdi, protože oni neměli tu možnost Magnuse vidět. 

"Přijde vám něco k smíchu? Radši pokračujte v cestě nebo vám ten úsměv z tváře vymlátím." Křikl na ně a obrátil nad nimi oči v sloup. Litoval toho, že si zapomněl dát runu neviditelnosti. Chlapci se přestali smát a raději se rozeběhli pryč. 

"Alecu...to, co se stalo ten večer..." Vrátil se Magnus k tématu, ale Alec ho opět přerušil. "Myslíš to, jak si mi do očí slíbil, že sám za Gabrielem nepůjdeš, že na mě počkáš a pak si udělal přesný opak? A pak když jsem tam doběhl, tak už jsem mohl vidět jen tvé tělo na podlaze, probodnuté skrz na skrz a Gabriel nikde? Tohle myslíš?" Dostal to ze sebe tak rychle a bez přemýšlení. Když si uvědomil, co řekl, bylo už pozdě. Tak nerad na to myslel a teď se mu ten večer vybavil do detailů a když ve své hlavě opět viděl nebohého Magnuse ležet na zemi, chtělo se mu umřít. 

Magnusovy oči se leskly ve světle pouličních lamp, když na Aleca vzhlížel. "Za to se omlouvám. Věř mi. Lituju toho okamžiku, když jsem ti lhal, ale nelituju toho, že jsem tam šel sám. Teď bychom byli mrtví oba dva." 

"Řekneš mi, co se tam stalo?" 

"Ne teď a tady." Magnus zakroutil hlavou. "Já jsem slib nedodržel, ale ty ho dodrž a než něco podnikneš, řekni to Jaceovi." 

Alec chvíli váhal, ale pak přikývl. "Neboj se." Řekl a došlo mu, že už ten den o tom samém ujišťuje druhou osobu, i když se vlastně sám bál. 

***

/flashback/

Alec vyběhl z bytu, jak nejrychleji jen mohl. Když tam přišel a zjistil, že Magnus už tam dávno není, došlo mu, že porušil svůj slib a vydal se za tím čarodějem na vlastní pěst. V tu chvíli v Alecovi vřel takový hněv, jako snad nikdy předtím. Nebyl to ale obyčejný hněv. Byl to hněv spojený se strachem. Toho čaroděje, se kterým si Magnus šel sám vyřídit účty, už Alec potkal. Hned jak ho uviděl mu došlo, že tenhle čaroděj je velice silný a schopný udělat cokoliv. Navíc je ještě starší než Magnus, takže i silnější. 

Dostanu se tam včas. Nesmím dovolit, aby se mu něco stalo.

Tohle si Alec stále opakoval, když stál venku na chodníku a netrpělivě vytáčel Jaceovo číslo.

"Jo?" Konečně se ozval jeho hlas na druhé straně telefonu. "Okamžitě sedněte se Simonem do tý jeho plechovky a přijeďte pro mě k Magnusovi." Spustil na něj zadýchaně. "Alecu, co se děje?" Jace se začal bát. 

"Magnus je pryč. Šel sám za tím čarodějem. Musím se tam rychle dostat, takže si pohněte."  Po té hovor ukončil, protože věděl, že by se Jace dál vyptával a celé to zdržoval. 

Nervozně přešlapoval na chodníku a už v tu chvíli věděl, že tohle bude jeden z jeho nejhorších večerů v životě. 

***

Budu ráda i za každý názor, vote atd...znáte to :D  

Zajímá mě, jestli chcete víc takových flashbacků, kde bych vždy po kouskách přibližovala ten večer, kdy Magnus v příběhu zemřel? :) dejte vědět v komentáři :)

Btw: Otázka dne: Máte rádi Jace? Po případně, jakého máte nejradši: Knižního, filmového nebo seriálového? 

Já samozřejmě miluju toho knižního, ale taky i toho seriálového, protože Dominic je...prostě Dominic <3 a filmový Jace...jo, byl dobrý, ale upřímně mě se ten film celkově nějak nelíbí. Jsem spokojenější s hereckým obsazením v seriálu :) Co vy? :)