41. tisíciletí - Věk Války /DISCONTINUED\

Prolog

„V moderních časech 41. tisíciletí, je inkvizice nejmocnější organizací, jejíž vliv dosahuje do mnoha odvětví správy Císařství lidstva. Agenti, zvaní inkvizitoři, jsou mýtem stejně, jako pravdou. Působí strach stejnou měrou, jako respekt. A ze svého trůnu vynáší rozsudky nad Mutanty, Zrádci a Kacíři. Každý, od nejchudší verbeže po nejbohatšího šlechtice, slyšel o ničení a zkáze, kterou inkvizice dokáže vyvolat, jestliže se někdo zprotiví jí, nebo Císaři."

-Kodex Imperialis

Seděl jsem v zasedacím sále Inkvizice na Zemi. Přímo pod císařským palácem. zde jsem seděl já, Inkvizitor Karstach. Naproti mně pak Inkvizitor Sparax, a po mé pravici Primas kapitoly Hlídky smrti. A řešili jsme problém, který byl našemu Císaři trnem v oku, patě, zádech, a vlastně všude už několik tisíc let. Tímto problémem byl Chaos. Nejenže rok co rok se nám donášejí nové zprávy o tom, že celé světy propadly bohům Chaosu, a odvrátily své zraky od svého pravého boha, Císaře. Ale, a co pro nás bylo podstatnější, že máme tyto kacíře ve vlastních řadách. Já, jakožto člen řádu Ordo Hereticus, jsem měl za úkol udržovat poslušnost císaři, a nenávist k chaosu v řadách Inkvizitorů a jiných organizacích. Jakkoliv se to zdálo nemyslitelné, že by jakýkoliv z mých bratrů třeba jen na sekundu pomyslel na to, že by se otočil zády k Císaři, stávalo se to čím dál častěji.

„Karstachu.. já chápu tvé metody. Ale i ti nejhorší z nejhorších dostávají šanci se očistit. Proč by se Inkvizitor, který propadl jednou chaosu, nemohl očistit též? Každý má právo žít, dokud si tak Císař žádá." povídal Sparax. Velmi chladně, což pro mne nebylo v nejmenším normální, mu odpovídám: "Drahý Sparaxi. Jestliže tvrdíš že chápeš mé metody, a pak zastáváš názor že by bratři, kteří nás zradili měli dostat druhou šanci, tak jsi buďto pokrytec, nebo nechápeš vůbec nic. Máme na starost desetitisíce planet, na kterých máme udržovat jednotu a pořádek, a NEJSME schopni toho dosáhnout ani zde na Zemi? Ani přímo pod naším nosem?! Musíme sáhnout po drastických metodách!". Primas pouze tiše přihlížel naší hádce. Málokdy něco řekl. A velmi vzácně řekl něco víc než důraznou poznámku.

„ já chápu že tvou prací je udržovat čistotu myšlení v Inkvizici. Ale nemohu ti dovolit aby si takovýmto způsobem zasahoval do mých metod." Sparax byl vůdce jednoho ze tří hlavních řádů, neboli Ordo Majoris. A vedl řád lovců démonů, kterémužto se ve vyšším gotickém jazyce říká Ordo Malleus. A Sparax patří k Radikálům. Což je skupina inkvizitorů, která se vzdaluje od tradičních postupů Inkvizice a zkouší nové strategie. A jednou z těchto strategií je verbování těch, kteří tvrdí že utekli ze spárů bohů Chaosu. „Sparaxi. Chovám k tobě respekt. Jsi skvělý válečník, o tom není pochyb. Ale Inkvizitor jsi mizerný!" řeknu rozhořčeně těsně předtím, než jsem se zvedl ze židle, a vykráčel ven.

Sparax je mladý, žije sotva padesát let. Co jsem se naučil já, je, že pokud si jednou jedinkrát dovolíte smýšlet o bozích Chaosu jinak než ve špatném světle, už vás nepustí. je to jen o síle vůle odolat. A jakmile tento boj prohrajete.. vzít zpátky to nelze. Už navždy pak patříte jim.

Proto já, jakožto Velmistr Ordo Hereticus, dohlížím na to aby NIKDO v řadách Inkvizice nebyl poskvrněn Chaosem.