41. tisíciletí - Věk Války /DISCONTINUED\

Část 8. - Fáze Teoretická

„Omnissiah vede naše kroky po cestě poznání."

-Techpriest Yaffel

     Blížili jsme se k přistavací ploše sektoru Olympia. Koukal jsem ven. Život zde plynul na relativně normální úrovni. Dělníci běhali sem a tam, domobrana stála na stráži. Bylo zde vidět nezvyklé množství Techpriestů. Ačkoliv jsou uznáváni jako lidé, jediné co na nich zůstává lidské je jejich mozek. Spousta částí jejich těl je nahrazena strojem, a fungují jako přinejmenším údržba těch složitějších strojů, které se dají v císařství najít. Přinejvětším udržují v chodu továrny, a všeljaké stroje vymýšlejí. Jsou to mozkovny císařství. Nejinteligentnější tvorové v jeho službách. Všichni jsou příšlušníci Adepta Mechanicus, a vyznávají boha stroje, Omnissiaha.

     Skutečnost že vyznávají jiného boha, než Císaře, mne jako inkvizitora velmi irituje. Ale stejně jako navigátoři.. jakkoliv nám mohou býti proti srsti, jsou pro naší společnost nepostradatelní.

     Transport se dotkl země, a já vystoupil. Avilius zde již čekal, v doprovodu Primase Deathwatch, a pár dalších příslušníků. Mezi nimi byl i proslulý knihovník Morten Esper. Jeden ze současně nejsilnějších psykerů v Císařství. Sparax si naopak dával načas.

     Ten dorazil tak 20 minut po určeném čase. A dal si na svém příchodu záležet. Byl přinejmenším okázalý. Z jeho transportu nejdříve vystoupili jeho učedníci, a seřadili se po obou stranách rampy svého transportu. Mám-li být konkrétnější, jednalo se o Thunderhawk. Těžký bitevník, používaný jako podpora pozemních jednotek, tak jako jejich transport. Výzbroj tohohle stroje je dost odstrašující. 4 x 2 těžké boltery, dva laskanóny pod křídly, a na hřbetě nasazený 120-milimetrový bitevní kanón. Opravdu hrůzu budící, pokud jste nepřátelský pilot.

     Hned jak se drazí učedníci seřadili, vystoupil i Sparax. Já i Avilius jsme jej na místě chtěli zaškrtit. Jako by několik příslušníků Adepta Astrates nebylo už tak dost nápadných, on si ke svému příletu musel zařídit fanfáry. S jakýmkoliv tichým přístupem jsme se mohli rozloučit. Opět se prokazuje že Sparax by byl spíše skvělým generálem, než inkvizitorem.

     Sešli jsme se k sobě. Ani já, ani Avilius jsme nedávali najevo naše rozhořčení. Místo toho jsme přešli rovnou k věci. „Pánové." promluvil sem ke všem přítomným. „Předpokládám, že všichni víte, proč zde jsme." dopověděl sem, a očima přelétl Sparaxovy učedníky, příslušníky Deathwatch, i Sparaxe s Aviliem. Nikdo neměl nechápavé výrazy ani dotazy. „dobrá, to mnoho věcí usnadňuje. Takže rovnou k věci. Já, spolu s Esperem prozkoumáme onu budovu, kde jsme tehdy správce našli, a pokusíme se zachytit jakékoliv stopy, které by nás mohly zavést k pachateli. Sparax, který nám zde demonstroval svou schopnost vyvolat nežádanou pozornost, se spolu se svými učedníky postará o to, aby se teď naopak žádná pozornost kolem naší akce nemotala a bude hlídat budovy, zatímco já a Morten Esper budeme pracovat. Avilius se zbývajícími členy Deathwatch bude rozprostřen volně po okolí, a jistit nás, kdyby se něco vymklo kontrole." nikdo nic nenamítal, všichni byli s plánem, který sem mimochodem spíchnul cestou na povrch, spokojeni.

     Teď byl čas to všechno realizovat. Rozprostřeli jsme se kvůli co možná největší nenápadnosti do davu, a zamířili směr správa Olympie.