Neon

-8-

Večeře proběhla bez žádných slov, bez očích kontaktů, nic. Byla jsem ráda, ale na druhou stranu, mi toho bylo moc líto. Zničehonic. Jen tak. Napila jsem a sledovala svůj talíř. Na co to myslím? Vždyť musím najít Lokiho! To je můj hlavní úkol! Najít ho! A to ihned! Odsunula jsem židli a chystala se odejít, když v tom je někdo chytil za zápěstí. Ale no tak.

,,Kam chceš jít?"

,,Proč se ptáš?"

,,Nechci zase vidět poletující obleky."

,,Já za to můžu, že oblek tu poletoval?"

,,Ano! Ty jsi byla venku! Ty jsi hledala knihu! Ty sis nedal pokoj!"

,,A co z toho?! Jsi naštvaný?"

,,Ano jsem!"

,,Tak mi dej pokoj! Já nechtěla být tady! Já nechtěla! Nechtěla!"

Křičela jsem a vytrhla svou ruku z jeho spárů. Udělala jsem krok, který mě teleportoval do mého pokoje. Naštvaně jsem si stoupla doprostřed místnosti a všechno rozbíjela. Hněv rostl a nechtěl odejít bez jakýchkoliv příležitosti. Vzala jsem sklenici v koupelně a hodila na zem. Sklíčka se hned roztříštila a všude se válela, ale mě bylo fuk, jestli se říznu, spíš jsem to chtěla. Vzala jsem sklo válející se blízko mě. Dala jsem si ho k hrdlu. Tohle chci skočit! Už mě to přestává bavit! Hádání s Starkem a je nesnesitelné! A kde je Loki? Ten mě klidně i zabije a vůbec se neukáže! Nadechla jsem se a zavřela oči. Teď to udělám. Pomalu jsem přejížděla po hrdle a víc přitvrdila, ale než jsem mohla svůj úkol provést spadla jsem na zem. Lépe řečeno, někdo mě hodil. Otevřela jsem oči a všude se rozhlížela. V rychle gestu jsem si udělala dýku, kterou jsem byla kdykoliv použít.

,,Hledal jsem tě."

,,Kdo to je?"

,,Ale nehraj hloupou. "

,,Kdo to je?"

,,Chceš to vědět?"

,,Ano. "

Všechno světlo v místnosti zhaslo a jediným světelném byl muž. V zeleném oblečení. Konečně. Postavila jsem se. To mu to trvalo.

,,To ti trvalo. "

,,Trvalo? Viděl jsem tě venku. "

,,A já v parku!"

,,Jak si mohla?"

,,Nejsi jediný, který si umí najít někoho."

Řekla jsem a založila si ruce na prsou. Loki prootočil oči a posadil se na postel.

,,A proč jsi mi nedala vědět?"

,,Vědět? Šla jsem za tebou a nebyl jsi tam, chtěla jsem ti dát 'vědět', ale pro tebe bude jednodušší mě zabít. "

,,Myslel jsem, že jsi někdo jiný. "

,,Kdo jiný?"

,,Ano. "

,,A kdo?"

,,Nepřišel jsem si s tebou popovídat. "

Postavil se a přišel ke mě blíž. Cítila jsem jeho dech na mém krku, což způsobilo jemné postavení chloupků.

,,A co tedy?"

,,Přišel jsem ti dát úkol."

,,Najít informace?"

,,Ne, najít žezlo. "

,,A co ty informace?"

,,Ty už mám. "