Únos 1D upíry

3. Kapitola

Pohled Kenesty

Se Severusem a s Harrym všechno zařídím a vrátím zpět do sídla. Je akorát pět hodin odpoledne. Přemýšlím, co budu dál dělat, ale jelikož mě nic nenapadá, tak dojdu do svého pokoje a převleču se do normálního oblečení. Normální myslím tričko a skinny jeans. Tohle si normálně nemůžu dovolit, protože tady je přísný zákaz chodit jinak než v rodovém oděvu upírů, což jsou černé kožené kalhoty, halena, kožená bunda, černý plášť s hlubokou kápí, kterou musíme mít nasazenou a já jako dívka černé vysoké kozačky na podpatku.

Vlasy mám normálně spletené v copu, a tak je rozpustím a nechám své dlouhé kadeře spadat do obličeje a na záda. Je to úžasný pocit. Myslím, že dnes budu jako jakákoliv dívka v mém věku a půjdu na koncert a rovnou na One Direction, abych se přesvědčila o jejich bezpečí.

Lístky mám dokonce až do zákulisí, protože jejich management nám posílá vždy volňásky za jejich ochranu.

„Kenesto," ozve se za dveřmi hlas Ethena.

„Pojď dál," křiknu, ten vejde.

„Někam se chystáš?" zeptá se překvapeně, když uvidí, jak vypadám.

„Půjdu na ten koncert, abych sama dohlédla, že se jim nic nestane, nechceš jít se mnou?" zeptám se ho.

„Moc rád," přikývne a přitáhne si mě do náruče a políbí mě. No jo tak nějak jsme s Ethenem upířími partnery, je to na způsob manželů, jen nevadí když jeden druhého podvádíme. No řekněte, přece byste nechtěly mít jen jednoho partnera na tisíce let, to by byla děsná nuda.

„Tak se běž převléct a vyrazíme," usměju se na něj.

„Jen si sundám plášť a půjdu v tomhle," řekne mi a na chvíli odejde.

„Dobře," přikývnu a na sebe si hodím bundu, kterou nosím jako upírka. Vezmu lístky, které mám v nočním stolku a dám si je do kapsy.

„Tak můžem," řekne ode dveří.

Přikývnu, chytím se ho za ruku a společně se přemístíme před Madison Square Garden.

Pohled Harryho

Potom útoku na mě, se nemůžu vzpamatovat, a to máme mít za pár hodin hodin koncert, který nemůžeme zrušit. Liam mi dá něco na uklidnění, ale i přesto se radši tisknu k Louisovi. Jen u něj se cítím v bezpečí.

„Harry neboj, odzpíváme a půjdeme do autobusu a pojedeme dál. Na tuhle událost zapomeneme a necháme ji zde," hladí mě Louis po zádech.

„Ale já nezvládnu vyjít mezi ty lidi, vždyť mezi nimi může být ten člověk, co mě chtěl unést," začnu pomalu natahovat.

„Neboj, bude tam naše ochranka a tentokrát se nic nestane," sedne si přede mě i Liam.

„Kluci, musíme jít," ozve se ode dveří hlas jednoho chlápka z ochranky. Přikývneme. Louis mi pomůže se zvednout a celou cestu hotelem mě drží. Ani trochu mi to nevadí, ale vidět nás někdo z Modestu tak je zle. Protože já a Louis musíme být od sebe.

Je to kvůli tomu, že já a Louis spolu chodíme a Modest! Se bojí, že bychom přišli o fanynky a tak se s Louisem nesmíme nikde ukazovat spolu.

Dojdeme do auta, které nás odveze na koncert k zadnímu vchodu, aby nás neotravovali fanynky. Rychle nás upraví a čekáme na dívky, které mají vstupenky do zákulisí, abychom se s nimi viděli.

Jako první přijde asi deset dívek a se všemi se musíme obejmout a vyfotit. Pak přijde kluk a dívka. Ten kluk je ten, co byl na pokoji, když mě tam donesli.