Plápolej, má svíčko, plápolej
Dělej mi tu společnost
Kreativitu mi tím zavolej
Naplň mou zbytečnost
Jak je snadné tě přivolat
Jen škrtnout zápalkou
A nechat tě plápolat
Hraju si s tebou jak s rusalkou
Tvé rusé vlasy se vlní ve větru
Tvá bělostná kůže
Jak vypadá nádherně ve světlu
Jsi jak červená růže
Krásná, jemná, ale s trny
Jak je těžké se dostat ke tvému pestíku
To tě dělá jedinečnou
Ó má svíčko, rusalko, růže
Máš mou přízeň nekonečnou
A s tím už nikdo nic nezmůže
ČTEŠ
Zahrada básní | Poetry
PuisiPár básní jednoho snílka, hraničáře a hlavně nenapravitelného melancholika.
