Junni the MAD 2

Junni the MAD 2-1

Utíkala jsem lesem pryč od toho ústavu. Stromy přede mnou, stromy za mnou. Nevnímala jsem okolí. Chtěla jsem být pryč.
Do něčeho jsem narazila. Něco mě chytilo a táhlo kdoví kam.
,,Pust mě!" zaječela jsem. Něčí ruka mi zakryla pusu. Ucítila jsem bolest vzadu na hlavě a pak tma...
Ocitla jsem se zase v ústavu. Byla jsem zavřená v cele plné polštářů.
Tu celu jsem znala. Procházela jsem občas kolem. Billi mi jednou vyprávěl....
Billi........
Vzpoměla jsem si na jeho tvář. Jako bych ho viděla před sebou. Jako bych... se ho snad mohla...
Natáhla jsem k němu ruku, ve snaze se ho dotknout.
,,Proč?" zeptal se. Ztuhla jsem.
,,Billi, já....." Billi se na mne smutně podíval. Zavřel oči a začal se rozplývat ve vzduchu. ,,Ne. Ne! Billi počkej! Billi!!!"
Probudila jsem se a prudce se posadila. Srdce mi bilo jak splašené. Rozhlédla jsem se. ,,Sen?" zašeptala jsem.
,,Jsi vzhůru!" zakřičel někdo za mnou. Rychle jsem se otočila. Stála tam nízká, hubená osoba s krátkými, vlnitými, tyrkysovými vlasy. Kluk měl tmavorůžové oči a strašně světlou pleť. Náušnici v levém uchu a pearcing na rtu. Měl drobounké pihy na nose a tvářích. Měl upírsky špičaté a dlouhé špičáky. Zřejmě falešné. Na krku měl tetování. Nápis: Vamp.
,,Ahoj!" zaječel a zasmál se.
,,A-ah....hoj?" zakoktala jsem.
,,Jsem Vamp." řekl a podal mi ruku na znak seznámení.
Chvíli jsem na něj zírala. Přestal se culit a zadíval se na mne z blízka. Pak se otočil k východu z místnosti.
Až teď mi došlo, že nejsem v ústavu. Vypadalo to spíš jako sklepní pracovna. U stropu byla dvě okénka. Kolem dokola bylo mnoho stolků a židlí. Na jednom stole byl počítač. Na jiném stály krabice s nápisem: MEAT.
Podlaha byla pokryta kachličkami barvy krve. Zdi byly tmavě šedé a strop černý.
,,Billi!" zavolal Vamp. ,,Je vzhúru!"
,,Billi?" Zalapala jsem po dechu.
Do místnosti vztoupil kluk se zelenýma očima a čepicí, která mu zakrývala vlasy. Měl pihu kousek od pravého oka a další u rtu. Měl šálu což na první pohled působí celkem normálně, ale ta šála, jak jsem si všimla, zkrývala jizvu. Nevím jak hlubokou. Viděla jsem jen kousek.
,,Oh. Ahoj." řekl Billi.
Zírala jsem na něj neschopna jakékoli konverzace.
,,Možná je ještě trochu mimo." zauvažoval Vamp a podíval se mi do očí z dost těsné blízkosti.
,,To přejde. Snad jsi ji nepraštil tak silně." Billi šel do rohu místnosti, kde stál docela malý stolek. Na něm stála rychlovarná koncive. Podíval se dovnitř a když se přesvědčil, že v ní je dost vody, zapnul ji.
,,Hmmm...." Vamp přemýšlel a přitom nezpouštěl oči z mého obličeje. ,,Nemyslím si. Vypadá jen zmateně." Zamával mi rukou před očima. Zkontroloval mi tep na ruce. Luskl mi prsty před obličejem. Zamrkala jsem. ,,Životní funkce se zdají být v pořádku. Má jen dost zúžené zorničky. Není to úplně obvyklé, ale není to ani nic vážného." prohlásil nakonec Vamp. ,,Ikdyž... přiznávám, že jsem ji tím klackem majznul celkem fest. Chvíli jsem myslel, že jsem ji fakt zabil." Zasmál se.