Prolog

734 65 4
                                    

Stála jsem namáčklá na kovovou barikádu a natahovala k němu plakát na podpis. Stál několik metrů ode mě, bavil se s fanoušky a fixou zanechával na připravených fotkách a papírech své podpisy.Křičela jsem jeho jméno a když se přiblížil, musela jsem se smát od ucha k uchu.

On. Stál ani ne metr ode mě. Ruku jsem natáhla jak nejvíc jsem mohla. Když v tom mi ruka s plakátem stěžkla pod Robertovou rukou. Jako ve snu jsem se koukla na ten klikyhák, jenž po něm zůstal na papíře. Naplnil mě pocit štěstí. Fotila jsem Roberta svým mobilem a snažila se vyfotit sním dohromady. Nepopsatelný pocit se dostavil když mi Robert vzal telefon a vyfotil nás spolu. Potom mi ho vrátil, usmál se a popošel za dalšími uječenými fanoušky.
Já v jedné ruce držela mobil, v druhé podepsanou fotku a na tváři mi tekli pramínky slz. Jen jsem tam stála, usmívala se a věděla, že tohle byl nejlepší den mého života.
Z mého šťastného rozjímání mě ale začal vyrušovat hlas, křičíc mé jméno. Ještě naposled jsem se podívala na fotku v telefonu a pak se okolo objevila mlha, ve které jsem se rozplynula společně s celou premiérou a samotným Robertem.

Ahaaaa... Ahoj Všichni!
Rozhodla jsem se začít psát další příběh. Jo jasne měla bych konečně vydat další dil Deníku SS, ale popravdě není teď moc nálada.
Víte co mě hrozne štve? Jak málo je českých povídek na RDJe. A tak jsem se rozhodla to trochu rozšířit. Snad si to někdo přečte. Tento příběh je inspirován snem, který se mi zdál, když jsem byla nemocná.

Tak se mějte krásne. 😘

Don't forget me | Robert Downey Jr fanfic [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat