Little hope

14.kapitola

Uběhly asi dvě hodiny a Starka pořád nebylo. Za tu dobu, co jsme tu byli, si Lili stačila omotat všechny Avengers okolo prstu.
Momentálně si hrála s Wandou, která držela ve vzduchu Liliina plyšáka, a ta se ho snažila chytit. Pištěla přitom na celé kolo, ale nikdo se nezdál, že by mu to nějak vadilo.

Po oku jsem sledovala Lili, aby sebou někde o něco nepraštila, když si za mnou přisedla Pepper.
"Lili je skvělá." věnovala mi jeden z jejich upřímných úsměvů.
"To je." přikývla jsem.
"Děje se něco?" neunikl jí můj lehce posmutnělý úsměv. Někdy si říkám, že by z ní mohl být celkem dobrý špion.
"O nic nejde..." snažila jsem se z toho vymluvit. Její pohled mi však napovídal, že v tomhle případě se mi to asi moc nepovede. Povzdechla jsem si a spustila. Čím dřív to budu mít za sebou, tím líp pro mě. "Jde jenom o to, že Lili od nás odejde. Nevím kdy, ale vím, že jednou to bude. Minule, když jsem mluvila s Furym, řekl, že už připravuje tým na záchranu rodičů Lili. Vím, že s rodiči jí bude nejlíp a že je potřebuje, akorát... tohle mi bude strašně chybět." uznala jsem pravdu, kterou jsem se snažila zatajit dokonce i sama před sebou.

"Chápu to. Nevím, jak se teď asi cítíš, to netvrdím, ale chápu, že to musí být těžké. Ráda bych ti poradila, ale upřímně...nemám ponětí, co bych na tohle měla říct. Nikdy jsem tenhle druh života nevedla."
"A o to přesně jde Pepper. Já taky ne. Nikdy by mě nenapadlo, že někdy budu mít někoho, na kom mi bude doopravdy záležet. Ale pak přišel Clint, Avengers. Záleží mi na vás všech ale tohle, tohle je jiné. Nikdy nebudu mít svoji vlastní rodinu. O to se postarala Rudá Komnata. Vždycky jsem si myslela, že můj život je o tom splnit misi. Ať už pro ty dobré lidi nebo pro ty špatné. Poslední měsíce jsem žila mimo to a víš co? Nechybělo mi to. Nic z toho. Dřiv jsem se ráno budila s tím, pomoc světu od špatných lidí. Dneska jsem se vzbudila s tím, jestli jsem Lili koupila všechny hračky k Vánocům. Nevím, jestli po tomhle všem budu schopná vrátit se k mému starému způsobu života." sklopila jsem pohled k zemi, aby náhodou Pepper nezahlédla slzy, které se mi draly z očí. Nikomu jsem o tomhle ještě neřekla. Ani Clintovi ne. Nebudu říkat, že se mi neulevilo, to ano, ale taky jsem se začala obávat dnu, kdy si Lili odvedou ještě víc, než před tím.

Lehce jsem ztuhla, když jsem cítila ruce Pepper, která mě objala. Po chvilce jsem se zpamatovala a objetí jí opětovala. "Je mi to moc líto." zašeptala mi do ucha.
"Děkuju." odtáhla jsem se a usmála se na ni. Pepper vypadala, že chce ještě něco říct, byla však přerušna cinknutím výtahu, z kterého se ozvalo hlasité "Santá přišééél!" a hned na to se vyřídil Tony se santovskou čepicí na hlavě, jak vynáší obrovskou krabici plnou věcí a za ní další a další, až jich tam bylo zhruba patnáct.
"Tony?" stoupla si Pepper. "Co to všechno sakra je?"
"Dárky od Santy tady pro slečnu modrookou." kývl směrem k Lili.
"Cože?" stoupla jsem si teď už i já.
"To je pro mě?" zářily oči Lili nadšením.
"O tom nepochybuj špunte." usmál se na ni Tony.

"Tony, tohle je hrozně moc. Zbláznil si se? Vždyť si musel vykoupit několik hračkářství." přešla jsem až k němu.
"Jenom holčičí oddělení." mávl nad tím rukou. "A nic to nebylo Natasho. Kupoval to přece Santa." snažil se to zahrát do autu. Ten hajzl. Věděl, že Lili je ještě moc malá na to, aby věděla, že Santa neexistuje.
"Teto? Můžu se jít podívat?" házela na mě Lili psí oči. Jen jsem si povzdechla a mávla poraženecky rukou.

Lili se s jekotem vrhla na tu horu hraček a začla se tím vším prohrabávat. Snad každou druhou zvedla do vzduchu a pištěla, jak úžasná je. Musím uznat, že vypadala opravdu šťastně. S úsměvem jsem vytáhla mobil z kapsy a vyfotila pár fotek.

Asi deset minu se Lili snažila otevřít nějakou krabici s hračkou, než sem si k ní přisedla a zachránila ji.
"Ukaž prosimtě." lehce jsem se zasmála a pomohla jí to rozbalit.

Po chvilce si k nám přisedl i Clint. "Pepper vzkazuje, že během deseti minut bude hotové jídlo."
"Tak to ti přeju hodně štěstí s přesvědčováním Lili. Od těch hraček se nehne." zakřenila jsem se na něj.
"V tomhle mě samotného nenecháš!" zakňoural.
"Fajn." rezignovala jsem nakonec, vzhledem k tomu, že Clint vypadal, jako by se měl každou chvíli rozbrečet. "Lili, zlatíčko. Teta Pepper udělala večeři a ty máš už jistě hrozný hlad. Pujdeme se najíst, dobře?" zkusila jsem to a doufala, že má Lili až takový hlad, aby mě poslechla.
"A co hračky?" zajímala se napřed.
"Ty ti neutečou, neboj." rozhodl se konečně zapojit do diskuze už i Clint.

Sledovali jsme, jak se Lili nakrabatilo čelo z přemýšlení, nakonec však odložila panenku, vzala si plyšáka, kterého se sebou vláčela všude a zvedla se ze země. "Tak jo." okomentovala to a utíkala do kuchyně za Pepper s Wandou.
Ty ji vysadily na linku, zatímco jim Lili něco brebentila. Vydala jsem se tedy za nimi, následována Starkem.
"Tony? Mohl by si prosím odnést na stůl tuhle misku?" poprosila ho Peppper hned jak jsme vešli.
"Jak si madam přeje." zakřenil se. "Pomůžeš mi s tím prcku?" otočil se k Lilian. Ta přikývla a vzala si od něj misku do rukou. Tony vyzvedl Lili do vzduchu a ta přitom zapištěla. "Ať vám to nespadne." varovala jsem je.
"Pochybuješ snad o nás Natasho?" otočil se ke mně. Jen jsem nad tím protočila oči a sledovala Tonyho, který zahřměl něco jako "Připravená na tvůj nejlepší let v životě?" a sledovala jsem jejich vzdalující se záda.

S lehkým úsměvem na tváři jsem se otočila k Wandě. "Chcete s něčím pomoc?" zajímala jsem se.
"Jen odneseme tohle na stůl a už můžeme jíst." podaly mi nějaké nádobí a společně jsme se odebraly do jídelny.
U stolu jsem si vysadila Lili na klín. Lili na sobě měla jedny nové a pěkně drahé šaty, a protože jsem je nemínila hned vyhodit, bylo to takhle bezpečnější.

Večeři jsme nakonec zvládly bez úhony a jediný kdo něco vyklopil byl nečekaně Stark. Ne že by se to nesnažil svédst na Bruce, k jeho smůle jsme ale ani jeden z nás nebyli slepý a tak jsme, dokonce i s Lili, přesně viděli, jak Tonyho skotská letí k zemi.

Zhruba v deset hodin večer jsem si všimla Lili, která mi usnula na rameni. "Clinte? Myslím, že by jsme už měli jít. Lili už usnula a ráno bude chtít vstávat brzy." zašeptala jsem, abych ji nevzbudila. Lili se ale zdála mít půlnoc, takže mám takový pocit, že to by nehrozilo ani kdybych to na něj zakřičela.
Kupodivu Clint okamžitě přikývl a bez řečí si vzal spící Lilian do náruče. Já jsem se mezitím šla rozloučit s Pepper. "Moc děkujeme za pozvání, ta večeře byla vynikající." objala jsem Pepper.
"To bude asi tím, že se na ní nepodílel Tony." zasmála se a já s ní. "Vážně už jdete?" přesvědčila se. Většinou jsme s Clintem zůstávali totiž až do rána.
"Ano vážně. Lili už usnula, tak bych ji měla dát spát." vysvětlila jsem. Pepper jen přikývla a na rozloučenou mě ještě jednou objala. Na odchodu jsem ještě mávla na ostatní a přešla jsem k výtahu ze Clintem, kterému pořád na rameni spala Lili.

Zatímco Clint zapínal Lili do sedačky, já jsem v kabelce nahmatala klíče. Vzhledem k tomu, že byl Štedrý večer, na silnicích nebyl téměř nikdo a tak po příjemné, hodinu a půl dlouhé cestě, jsem konečně ukládala Lili do postele.
"Když jsem ji ve spánku převlékala do pyžama, napolo se probrala. "Co se děje?" rozespale zašeptala.
"Nic broučku. Klidně můžeš spát. Jen jsem tě dávala do postele. Usnula jsi u strejdy Starka doma." vysvětlila jsem jí.
"Aha." byla jediná odpověď, kterou jsem obdržela, než se Lili zachumlala do peřin a znovu usnula.

Ještě chvilku jsem tam seděla a hladila Lili po vlasech, než jsem se konečně donutila zvednout se, zhasnout světla a zavřít dveře od Liliina pokoje.