6.

26 5 0
                                    

Z pohledu rodiny (máma)
Rosie pořád nikde. Když se Rosie nevrátila před 3 dny večer, měla jsem strach. Její mobil byl dostupný, ale zůstal u ní v pokoji. Když přišel Max(táta Rosie) i hned jsem všechny řekla. Zavolali jsme na policii. Ohlásili jsme případ ztracené dcery a šli si lehnout. Usnout se nedalo. Pod takovým nátlakem. Náš pes Junny nás "probudil" asi ve 3 ráno. Packama drápal o polštář. Nevěděli jsme co se děje. Mysleli jsme si že potřebuje na záchod tak jsme vzali vodítko a vyšli ven. Venku pršelo a blesky osvěcovaly noční ulici. Junny nás dovedl až do lesa. Nepochopila jsem jeho chování. V noční košili jsme šli dál a dál. Narazili jsme až na konec lesa. Junny začal štěkat. Slunce pomalu vylézalo. Nezbývalo nic jiného než jít domů. Spát aspoň na hodinu. Má se ozvat policie. Zač drnčet telefon. Vyslechla jsem že policie našla stopy.

Strašně krátký, ale mě nic už k tomu nenapadlo.... Dneska budou ještě asi 4 kapitoly

Nebezpečná ZónaKde žijí příběhy. Začni objevovat