Bála jsem se něčeho dotknout. Ještě bych něco pokazila víc než teď. Po chvilce začalo být v místnosti zase světlo, rolety na oknech se rozevřely a světla se zapla. Naskytl se mi pohled na tu dívku, která byla se mnou na pokoji. Ležela nehybně v louži krve, bez známek života. Měla modrý obličej, a její krk vypadal, jako by byl otočen o 360°. Zvedl se mi žaludek. Nemohla jsem se na to koukat. Řvala jsem o "doktory" ale nikdo sem nešel. Místnost vypadala jako kdyby zde nikdo jiný nebyl. Byla jsem zaražená. Neměla jsem hadičky v břiše ani předemnou nebyla obrazovka ani nic. Po chvilce jsem se vydala ke dveřím a radostí jsem nadskočila. Byly odemčené. Vypadalo to tu jako když je konec světa. Na chodbě ani v budově není živáčka. Snažila jsem se jít potichu až ke dveřím s nápisem "Pouze pro Eutony". Podivila jsem se. Našmatala jsem kliku. V zápětí se ozval protivný zvuk alarmu. Že dveří "nevstupovat" vyběhli 2 týpci v obleku. Snažila jsem utéct, ale chytli mě za kotník a tahali mnou o studenou zem. Odtáhli mne do temné místnosti bez oken. Hodili mě na zem a zabouchli velkými kovovými dveřmi. "Ještě uvidíš co to znamená bát se!" Zařval přes dveře a odešel určitě pryč. Začala jsem znova a znova brečet. Nevím kde jsem, co se mnou chtějí dělat a vůbec, co jsou zač ti lidé? Opakovala jsem si pořád v hlavě. Má s tímhle vším něco společného Richard? Můžu si za to nějakým způsobem sama? Odpykávam si nějak trest? Přemýšlením na mě začala doléhat únava. Zavřela jsem oči a usla.
Probudilo mě až světlo které vycházelo ze dveří, a odporný hlas že je snídaně. Vydala jsem se za týpkem co měl na sobě hnědo- černý plášť a kovovou čepici přes celý obličej. Viděla jsem mu jenom hnědé oči plné nenávisti. Zasedla jsem k obřímu plastového stolu se snídaní. Na stole byly jídla nenormálního typu. Na stole se válely hrnečky se zelenou tekutinou, talíře s podivnou žlutou hmotou a červené rybí ploutve. Dostala jsem husinu. Týpek co mě vyvedl z pokoje mi dal na talíř tu žlutou hmotu. Nevěděla jsem co to je.Dneska díl už asi nebude, ale zítra na 100% ano!
ČTEŠ
Nebezpečná Zóna
Horror~Hned co jsem dočetla vzkaz jsem se podívala na hodiny. 16:57? Tolik? Rychle jsem běžela do koupelny se zkurtulnit. Na poslední chvíli jsem našla černou sukni a flitrové zlaté tílko. V 18:30 jsem byla pod domem. Richard mi zakryl oči, přičemž jsem...