Zrozená fénixem

Večer a horror

Robert

Holky jsem odvezl domů a pak jsem se též vydal k nám. Budu se muset vyhnout Markovi. Už takhle je to s ním k nevydržení. Stále chodí k oknu nebo ke dveřím. V tělocvičně buší do pytlů a stále trénuje. Pokaždé když se já zmíním o Amandě, chce slyšet něco o Flix. Když jsem dnes u snídaně oznámil, že pojedu s holkami do obchodu. Okamžitě se Marko zvedl od stolu a odešel do tělocvičny. Matka vidí, že ho to ničí, ale stále trvá na svém. Je pravda, že to zašlo daleko, ale on ji miluje. To mu poznám na očích. Vím, jak se asi cítí. Nevěděl bych co dělat, kdyby mi tohle udělala matka. Zbláznil bych se, kdybych už nemohl vidět Amandu. A hlavně po dnešku. Ona je tak nádherná v těch šatech. Úplně zářila. Pokusím se naše přemluvit, aby ten zákaz už zrušili. Flix ho brzo bude potřebovat. Za týden a dva dny se změní. Bude potřeba, aby ji to někdo všechno vysvětlil. A ten někdo by měl být Marko. Vešel jsem do dveří. Na schodech stál Marko. Hned jak mě viděl se obrátil a chtěl se vrátit. „Hej Marko, počkej." Vyběhl jsem schody za ním. „No co chceš. Říct mi jak jí to moc slušelo. Chceš mi říct o, co jsem přišel? Chceš zase nahlas snít o Amandě a tak mě mučit, protože já se k Flix nemůžu přiblížit? A tak netrávit s ní čas tak jak ty? Tak co proboha chceš." Chytil jsem ho za rameno. „Ne to jsem nechtěl. Jen že chci rodiče přemluvit, aby ti to zrušili. Brácho vím jak ti je." Vymanil se mi se vření. „Ne nevíš." Odešel k sobě a prudce zabouchl dveře.

Flix

Pondělí jsem celkem zvládla. Čekala jsem to horší. Nějak jsem si už zvykla mít stále u sebe sestry a Roba. Rob je stále u Am, Občas jsem se ho zeptala na Marka. O hodinách ho vidím jen v lavici, ale o přestávce jako by se vypařil. Jediné co mi řekne, je třeba. „Nedělej si starosti. Má se dobře." A pak se zase věnuje Amandě. Najednou mi chybí. Už jen týden a vše se změní. Já se spíš změním. Mám i trochu strach.

Každý den jsem pociťovala bolesti zad a hlavy. Ve snech jsem létala a hrála si s energii. Pokaždé jsem byla vyčerpaná, jako kdybych nespala týdny. Amanda a Rous se mi snažily pomoct, ale nevěděli jak. Marko se ode mne držel dál a pokud jsem se zeptala Roba co se děje, změnil téma. Nevím proč mě to tak štvalo. Občas jsem o hodině zahlédla jeho pohled. V očích měl trápení a touhu. Pokaždé když se kouknu do kalendáře si uvědomuji, že se narozeniny nemilosrdně blíží. Bojím se toho. James mi vysvětloval, že to co se mi stalo prvně bylo jen začátek, i když to proběhlo celkem brzo. V ten den večer musím být velice silná. Nikdo se ke mně nesmí přiblížit, jinak by i mohl zemřít. Jednou jsem i zahlídla v očích matky strach o mě. Nikdy pořádně emoce nedávala znát, ale tohle bylo poznat velice zřetelně. Všechen svůj čas trávím u Blue nebo Maxig. Jsou neobyčejně klidné a smím jim věřit.

Marko

Už to nezvládnu. Vidím jí na očích bolest, ale já ji nemůžu pomoct. Nesmím se k ní přiblížit. Ničí mě to. Nemusím ji vidět a už poznám, že je v mé blízkosti. Cítím její jedinečné teplo. Nikdo takové nemá. Proudí ke mně dvěma barvami, doputuje ke mně, celého mě obalí a naplňuje tu samotu v mém srdci. Jako by nevědomky věděla jaká samota mě tíží a tímto způsobem ji utěšovala. Snažil jsem se to rodičům rozmluvit, ale nedají si říct. Po škole jsem hned šel do tělocvičny. Musím se nějak zabavit a rozptýlit. Začal jsem bušit do boxovacího pytle. Nepřestával jsem a nepřestával. Někdo mě chyt za rameno. Zastavil jsem se. Za mnou stál Grep. „Trochu uber brácho." Setřásl jsem jeho ruku a čelem jsem se opřel o pytel. „Co mám dělat? Poraď mi." Ucítil jsem jak Grep odchází. „Tak pojď Marko, proletíme se." Po týdnu se zase proletím. Chybělo mi to.

S Grepem jsme se vrátili asi po třech hodinách lítání. Během letu, jako kdyby se moje problémy vytratili, ale když jsem vešel na chodbu před můj pokoj vše se vrátilo zpět. Hned jak jsem vycítil její přítomnost. Už zase ke mně doputovala její energie, i když byla jen slabá. Přesto jsem jí cítil. Zhluboka jsem se nadechl. Ta energie byla pro mě jako droga. Pokud ji jednou okusím, chci stále víc a víc. Nevydržím to. Seběhl jsem schody a mířil jsem za její energii. Stále víc sílila. V Kuchyni byla nejsilnější. Stoupl jsem si za dveře. Uslyšel jsem bratry a Amandu s Flix.