Pozor Nancy

113 11 2
                                    

Flixi

Ráno jsem se probudila v ohromné posteli. Nechápala jsem, jak jsem se sem dostala, ale po chvilce mi to bylo jedno. Lepší jak spát na gauči. Vedle postele jsem měla i svoji tašku. Opatrně jsem z postele vylezla a až teď jsem si uvědomila, kdo to vedle mě stále pochrupuje. Marko. Málem jsem vyjekla. Honem jsem si vzala věci z pokoje a zmizela pryč. Ten jejich dům je tak ohromný až jsem se ztratila. Chtěla jsem jen najít koupelnu. Najednou se u mě objevila Nancy. „Dveře od koupelny jsou to ty třetí zleva. Jinak Marko má vlastní koupelnu." Ta holka mě dost vyděsila. Jen co to dořekla, odkráčela si to do svého pokoje. Podle jejích rad jsem nakonec koupelnu našla. Byla velká jako ta moje. Z tašky jsem vytáhla spodní prádlo, bílé kraťasy s černým rolákem bez rukávů. Pro případ jsem zamkla. Měla jsem ještě dost času na koupel a snídani, tak abych stihla školu. Zalezla jsem do sprchy a nechala jsem na sebe téct vodu. Trvalo mi to asi půl hodiny, než jsem vylezla ven. Oblékla jsem se a pak i nanesla slabě pudr na své líčka, nos a čelo. Třpytivý lesk mi zdobil rty a oči jsem si zvýraznila řasenkou. Nic víc jsem nepotřebovala. Neposlušné modré vlasy jsem si slabě natočila. Prameny po stranách jsem si stáhla do culíku a připevnila je černou mašlí. Před koupelnou opět stála Nancy. „Hledá tě Marko, běž za ním do pokoje." Uposlechla jsem jí. Ale když jsem přišla do jeho pokoje Marko teprve lezl z postele ven. „Dobré ráno, ty už jsi tady? Chtěl jsem tě jít teď hledat." Nechápavě jsem se na něho podívala. „Nancy mi teď řekla, že mě hledáš." Tak tohle je trochu děsivé.

Marko

Probudil jsem se do nového dne. Musel jsem usnout vedle Flixi, když jsem jí pozoroval. Hned když jsem si na to vzpomněl, vykouzlilo mi to úsměv. Otočil jsem se na bok a předpokládal jsem, že ji opět uvidím ležet. Ale ona tam nebyla. V celém těle mi projela vlna adrenalinu, a okamžitě jsem si sedl. Zaposlouchal jsem se, jestli neuslyším vodu z koupelny, ale nic. Pak jsem zaslechl dveře. Byla v nich ona. Potichu jsem si oddechl. „Dobré ráno, ty už jsi tady? Chtěl jsem tě jít teď hledat." Nechápavě na mě koukla. „Nancy mi teď řekla, že mě hledáš." Tak to je divné. Nemůžou se jí teď projevovat schopnosti. „No chtěl jsem, ale tak už jsi tu." Pousmála se. „Byla jsem se umýt a teď chci jít na snídani, jdeš taky ospalče?"

-----------------------------------------------------------------------

Tak tady je po dlouhé době dosti krátká kapitola. Možná je nezáživná,ale pro posun dál důležitá. Nevím jak vy, ale mě Nancy děsí. Její nečekané probuzení schopností ovlivní ještě hodně život Flixi a Marka. K této kapitole mě donutila, aniž by asi veděla, dnešní reakce na tento můj příběh jedna čtenářka. Děkuji ti za to. Jinak nevím, kdy bych vydala další kapitolu. Upřímě se mi z hlavy vypařili všechny nápady na pokračování a i chuť psát. Ale po dnešku se mi zvedla tak nálada a i ta chuť se vrátila. Nevěřila bych co tak pár hlasů dokáže udělat.


Ps: Vůbec jsem si nespletla příběh :D A tuhle kapitolu nahrála jinam :D

Vaše BarusBee :*

Zrozená fénixemKde žijí příběhy. Začni objevovat