Další den zrovna dojedla misku plnou asi nepříliš kvalitními granulemi a chtěla se vyprázdnit na svou "čůrací podložku" jak té věci říkali lidé.Naťapkala na tu věc, která jí příjemně šustila pod tlapkami a už se chystala vykonat svou potřebu když jí chňapli velké tlapky Evžena. Zoufale sebou vrtěla a kňučela:"Nech mě! Pust mě dolů chce se mi na záchod!" Připravila se že to udělá na Evžena (Neměla ho zrovna v lásce, na nikoho jiného by si to nedovolila). Potom se jí ale kolem krku zapl obojek. Otevřela oči. Jde se ven? Pohlédla tázavě na páníčka. Podle toho jak se tvářil otráveně usoudila že ano. Ona se na procházku docela těšila. Vždy se dozvěděla něco nového.
Vyšli do říjnového večera. Sisi vyrazila očuchat patník, ale najednou jí něco přiškrtilo. Začala se vzpírat ale najednou si něco uvědomila: Vždyť to je jen vodítko! Tak dlouho jsem nebyla venku že si na to ani nevzpomínám! Zbytek cesty už šla v pohodě a na vodítko si dávala pozor. Přešli velkou cestu kde jezdila auta a zamířili směrem do parku. Sisi to tam milovala, ale vždy když tam chtěli jít, museli projít to hroznou částí města kde bylo plno toulavých psů.
Sisi se otřásla při představě těch otrhanců. Fujtajbl, takový hnusní kříženci. Ti nečistokrevní psi kteří kazí naší psí pověst. Ale jednou jim to přijde draho. My psi s PP jim to nandáme. - Takovýma řečma se snažila sama sebe uklidnit. Doopravdy se jich moc bála.
Jak se blížili k těm záhadným uličkám Sisi se držela pořád blíže Evžena. Když pak opravdu procházeli tím divným místem šla Evženovi těsně vedle nohy. Ho to celkem štvalo a navíc o ní neustále zakopával. Sisi se stále rozhlížela a nasávala pachy..... Tu se něco pohnulo za velkou popelnicí. Sisi se přisunula ještě blíž Evženovi který hlasitě zanadával: "Ty pitomej pse, já věděl že to není dobrej nápad" Sisi ho ale vůbec nevnímala a zakňučela když od popelnice vyrazil chlupatý velký pes. Za chvíli už byl stejně rychle pryč, jako se objevil. A nebyl to třeba jen výplod mé fantazie. Když se však podívala na Evžena změnila názor. Ne, to určitě nebyl sen-Evžen stál na místě a upíral pohled na místo kde před chvílí byl ten záhadný pes. Když se nic nedělo tak vyrazili dál, ale jiným směrem. Ale jak to?vždyť jsme nikam nedošli, to už jdeme domů? Měla pravdu, opravdu šli směrem domů. Sisi nejdřív chtěla odporovat, ale potom si řekla. Vždyť nejsem jak ti prašiví psi jsem slušná fenka. Šli rychlým krokem. Přeci jen vyrazili docela pozdě. V tu chvíli něco uslyšela. Ne, to určitě není pravda, to jsem jen špatně slyšela. Ale najednou se to ozvalo zase. Potichý šepot. Chvíli naslouchala a poté porozuměla jednotlivým slovům. Zamrazilo jí
"Stane se to brzy, tvůj šťastný život brzy skončí"
Sisi se otřepala a snažila se soustředit pouze na svůj dech moc se jí to nedařilo.
Celkem jí uklidnilo když vešli do dveří jejich domu. Tady se mi už nic nemůže stát.
Tak doufám že se líbilo :D Omlouvám se za chyby
ČTEŠ
Krutá realita života ✓
AventuraPříběh o fence Velššpringlšpaňela Sisi, která žila v přepychu a teple domácnosti. Jenže potom se její život změní do nepoznání. Objeví krutou pravdu. Bude nucena žít v divočině, jíst odporné sirové maso a přátelit se s .... vyhnanci. Zvládne se přiz...
