15. Život je boj

14 3 0
                                    

Sisi...(pardon Luna) se s trhnutím vzbudila. Rychle dýchala a klepala se. Rozhlédla se kolem sebe a podívala se na spící psy z její nové rodiny. Spali stočení k sobě a pravidelně dýchali Luna však cítila odporný štiplavý pach. Znovu začenichala a vylezla ze sklepa kde všichni spali na dvůr. To co uviděla v ní probouzelo šílený strach. Vzadu, v rohu dvora hořela velká dřevěná kůlna. Luna na chvíli zkameněla a zmateně se na oheň dívala. Pak se otočila a spěchala zpátky ke psům vyhlásit poplach. Hlasitě se rozštěkala a vběhla zpátky do sklepa. "Rychle, rychle vstávat!" štěkala hlasitě. Psi se začali rozespale zvedat."Co šílíš?" zeptala se mrzutě Beta. "Hoří!" zaštěkal Luna hlasitě a vyběhla ven. Ještě než to dotekla všichni psi už byli na nohou, dokonce i malá Omega. Vyběhli na dvůr a z bezpečné vzdálenosti se dívali na tu spoušť. Jenže pak si Luna uvědomila něco příšerného. V rohu, kde byla hořící kůlna byl i sklep ve kterém bylo rozbité okýnko, kterým se dalo dostat ven. "Rychle musíme to projít, dokud není vchod do sklepa ještě celý v plamenech," zaštěkal hlasitě Alfa, jakoby četl Luniny myšlenky. Psi nanic nečekali a co nejrychleji se rozběhli k východu. Když se Luna blížila ke kůlně, dýchalo se jí hůř a hůř. Když konečně proběhla východem a rozplácla se ve rožhaveném sklepě, rozplácla se a šťastně oddychovala. Teď ještě aby to zvládli i ostatní. Když proběhl i poslední Blesk, uklidnila se. Blesk, ale nevypadal tak nadšeně jak5o ona. Vchod už byl teď úplně v plamenech a bylo jasné, že se přes něj nikdo nedostane."Omega, Omega tam zůstal!" zavyl Blesk hlasitě. V Luně se v té chvíli krve nedořezal. Když se vzpamatovala, otočila se k ohni. Kdybych ostatním řekla o pár sekund dříve, že je tu oheň, Omega by to přežil, pomyslela si a skočila rovnou do ohně. Musela ho zachránit. Když však dopadla na žhavou zem, myslela si, že jí upadnou tlapky. Polštářky si spálila a srst měla celou ohořelou. V plamenech se však nemohla zorientovat. Zkusila použít nos. To, ale nebyl dobrý nápad. Začala se dusit a kašlat. Spadla na zem a začala se třepat. Všude bylo takové horko. Když myslela, že je to její konec, něco jí popadl za zadní nohu a nějaký pes jí rychle oddtáhl zpět do sklepa. Sípavě se nadechla a podívala se na svého zachránce. Byl to Shadow, ale poznala ho jenom podle jednoho oka. Svou šedou srst měl ohořelou​, na těle plno popálenin. Když se podívala na svoje tělo, uvědomila si, že je na tom stejně, ne-li hůř. "Tomu už nepomůžeš," zakňučel tiše Shadow a podíval se do ohně. Všichni psi byli chvíli potichu a potom Alfa mlčky pokynul, aby šli ven. Psi se protáhli na ulici. Vzduch zde byl příjemný, ale všichni mysleli jen na chudáka Omegu. Teď se ještě rozhodne, co bude dál.

Krutá realita života ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat