Síla magie

7. kapitola

Středa...

Už je zase ráno. Probudila jsem se brzo a ani v noci jsem toho moc nenaspala. Celou noc se mi zdálo o těch kartářkách a věštkyních. A taky mě zajímalo, proč tam nikdy nebyla ta Drove. Ale to už mě z hloubání vzbudil táta.

  První hodinu byla angličtina. Máme sympatickou učitelku a tak to bylo docela fajn. Další hodinu byl děják. Tam jsem se trochu nudila, ale díky Johnymu je to dalo přežít. Pak byla matika, nic moc. Poté už jenom zeměpis s naší třídní, paní Mailovou. Byla to docela zábava. A potom jsme mohli domů, protože učitel na tělocvik chyběl, a tudíž nám to odpadlo. Šla jsem rovnou za Cherry a spol.

  Už tam na mě čekaly. A spolu s nimi další dvě ženy. Také měly černé vlasy, ale jedna, ta která se jmenovala Mavis, v nich měla modrý pruh a ta druhá, Flora, zase fialový. Oblečeny byly stejně jako dvě předchozí, jen každá ve své barvě. Po podání rukou se opar objevil modrý a u Flory fialový. U Mavis mě elektrika kopla opravdu hodně a u fialové ženy jsem skoro omdlela. Jen mi řekly, že zítra mám přijít na určitou adresu, se kterou mi daly papírek a potom se jakoby vypařily. Vůbec jsem tomu nerozuměla.

  Cestou na autobus jsem potkala Jackie. Šla s bandou kamarádů a kamarádek. Byla jsem schovaná ta jízdním řádem, a proto mě neviděla. Jakmile přijížděl autobus, jednoho s kluků objala a políbila. Usmyslela jsem si, že se jí na to zeptám.

  „Ale, sestřičko, kdopak to byl?" otázala jsem hned jak jsem si k ní přisedla. Zrudla a odpověděla: „No, ta věštkyně měla pravdu. Opravdu jsem našla kluka! Je tak úžasnej a milej a pozornej a..." žvatlala pořád dokola až jsem ji přestala poslouchat. Jediné na co jsem byla schopna myslet bylo to, že tyto dámy mají opravdu kouzelnou moc.