Síla magie

11. kapitola

Neděle...

  „Týno! Za hodinu a půl je tu návštěva, tak vstávej!!" zavřískla mi do ucha sestra. Vyhrabala jsem se z postele a šla se nachystat. Obyčejné černé džíny, černé triko s potiskem a vlasy do vysokého culíku. Rychle jsem se umyla a dala si snídani. A opravdu. Přesně v 11:00 se rozezněl zvonek. Na prahu stáli muž a žena a s nimi malá holčička. Po velkém přivítání muž řekl: „Jason ještě něco dodělává na brigádě.. do půl hodiny je tady." odběhla jsem do svého pokoje a za pár minut se ozvalo klepání. „Dále!" zavolala jsem. Dveře se otevřely a dovnitř vešel černovlasý kluk. „Ahoj, já jsem Jason!" pozdravil mile a podal mi ruku. V tu chvíli jsem zavrávorala. Kdyby mě nechytil, asi bych spadla. Hlavní ale bylo, že nad našima rukama se utvořil stříbřitý opar. Oba jsme to pozorovali podivným pohledem. „Moment! Možná vím co to znamená, počkej chvilku," řekla jsem mu hledajíc kontakt na Drave. Našla jsem ho v kapse od školního svetru. Rychle jsem zavolala. Asi po třech zazvoněních se ozval hlas vládkyně. „Co máš na srdci, děvče?" otázala se mě. „Dobrý den, omlouvám se že otravuji, jen.. je u nás návštěva. Mají syna, 17 let. Jakmile mi podal ruku, skoro jsem sebou sekla a nad rukama se utvořil stříbrný opar. Co to znamená?!" zadrmolila jsem. „To je velmi podivné," začala Drave. „Říkáš že je to syn? To je více než podivné. A hlavně stříbrnou barvu nemá nikdo," pokračovala. „Já vím, právě proto vám volám," řekla jsem jí. „Počkejte v pokoji, za chvíli jsme u vás.. neboj, nikdo to nebude vědět," odpověděla klidně žena. „Děkuji," hlesla jsem a přešla k Jasonovi. „Víš.. ty mi asi nebudeš věřit, ale máš určitou kouzelnou moc, stejně jako já." koukal na mě jako bych spadla z nebe. Řekla jsem mu celý příběh mocných. „To je divný.. ale o stříbrný jsi nemluvila," řekl nechápavě. „No právě, proto ten poplach, mladý muži," ozvala se od okna Janette. Delší dobu jsme i se ženami diskutovali. Pak Zory řekla: „Mohu mu vstoupit do mysli. Zjistím jeho poslání." Jason chvíli přemýšlel a řekl: „Dobrá.." Zory se tedy pustila do čarování. Zavřela oči. Kolem Jasonovy hlavy se utvořily zelené úponky. Bylo to úplně fascinující. Asi po dvou minutách se čarodějka vrátila do normálu a řekla: „Tvým kamenem je magnetit, stříbrný jako ty. Tvou schopností je vláda vzduchu. Umíš zapříčinit levitaci předmětů a lidí, umíš ovládat vítr.." Po tomto rozsudku všichni zmlkli a jen se oddávali vlastním myšlenkám. „Týno! Jackie! Jasone! Tracie! Pojďte na oběd!" zavolala z kuchyně mamka. „Jojó!" houkla jsem zpět. „My už půjdeme. V pondělí přijďte s Jasonem oba, musíte se toho hodně naučit. A také musíte konečně vidět kameny. A tvůj, Týno, musíme obohatit o magnetit. Sbohem!" řekly a zmizely.

  Tak zítra ve tři před školou! Týna. Napsala jsem toho večera Jasonovi.
Ok.. J.
Tak zněla jeho odpověď. Těším se na zítřejší informace, snad nebudou moc zlé. Ale trochu se bojím pátku, dne, kdy Drave odejde a já na to všechno zůstanu sama. Ale Cherry, Ornela, Janette, Zory, Mavis, Flora a... Jason mi snad pomůžou.