Nancy, George a Gertrůda

Telefonát

Položil ji na postel, lehl si vedle ní a přejel jí rukou po stehně. Políbil ji, přitáhl si ji k sobě. Byla v jeho nádherných rukou schovalá, připadala si v bezpečí. Bylo jí teplo, krásně teplo. slyšela jak Georgovi bije srdce, uklidňovalo ji to na tolik, že usnula.

Byla půlnoc. Nancy ležela v posteli, koukala se na spícího George. Jeho ruka ji stále držela. Cítila se, jako někdo krásný, důležitý a hlavně milovaný.

George se zmateně podíval na Nancy a pak zpátky na knížku, která ležela na nočním stolku. Nancy vypadala unaveně, nejspíš proto, že se během noci mnohokrát probudila. 

„Neměla jsem co číst."

„Ale že zrovna tohle."

„Nech to být. Dole na nás čekají na snídani." Pomalu sešli schody. Došli do kuchyně, kde seděli a vesele si povídali Tina a Glen.

„Dobré ráno," řekla tiše Nancy.

„Dobré ráno," řekl s děsivým úšklebkem Glen.

„Museli jste do toho bušit tak nahlas?" řekl bez pozdravu George.

„Vy tak máte co povídat," Glen se pokusil o stejný úšklebek, ale nepodařilo se mu to.

„My jsme si jen povídali," bránila se Nancy „Myslíte si že bych spala s tímhle?"

„Urážíš mě zlato." Nyncy se zasmála a zeptala se co budou celý den dělat. Glen navrhl plavání, George procházku po lese, Tina filmový maraton a Nancy, protože byla líná, se přidala na její stranu.

„Takže mám tu sebou filmové série Vřískotu, Noční můry v Elm street a Halloweenu. Musíte si vybrat." oznámil s nadšením Glen.

„A nic veselejšího tam nemáš Glene?"

„Sorry Nancy, ale já jsem hororové dítě." Nakonec si pustili Vřískot. Právě běžela klasická scéna, jak hlavní hrdinka kritizuje hororová klišé a pak se jich sama dopouští, když vtom zazvonil telefon.

„Jak tématické," zašeptala Nancy a šla zvednout telefon.

„Haló?"

„Jaký je tvůj oblíbený hororový film Nancy?" byla to zase ona.

„Jdi do prdele!"

„Proč takové urážky? Nemáš proti mně sebemenší šanci. A jak jsem ti už jednou řekla, tak já vždy dostanu, co chci," zavěsila. Nancy se rozeběhla do obívacího pokoje, když se vrátila, uviděla všechny tři ležet v kaluži krve, byli mrtví. Nancy začala křičet, ale pak se všechno vrátilo zpátky. Všichni se dívali na televizi a šílené výkřiky šli pouze z ní. Bylo to jako kouzlo, Nancy to nechápala. Cítila se, jakoby se právě probrala z hlubokého spánku.

„Kdo to volal?" George se natáhl do misky pro popcorn.

„Omyl. Jdu si lehnout."

„Cože?" zeptala se udiveně Tina

„Musím si trochu odpočinout," řekla a odešla do ložnice.