,,Nakreslila jsem ti obrázek, maminko!" promluvilo dítě a dalo na matku malou ručku.
Matka odtrhla ruku a obtížně řekla ,,Úžasné Colette..." pohledem se ovšem ani nepřiblížila k obrázku.
,,Líbí se ti?"
Obtížně pohnula hlavou ke Colette, jako by ji to ubližovalo. Když obrázek spatřila, nadzvedla obočí a nenuceně promluvila:
,,To jsem já?"
,,Ano, líbí se ti?"
Colette matku znázornila jako ženu s dlouhýma nohama, žlutými šaty a s obličejem bez tváře. Oči, pusa, nos a další věci na obličeji chyběly.
,,Proč nemám obličej?" pravděpodobně se v matce probudila zvědavost, nový cit který dosud neznala.
,,Nevím jestli jsi šťastná, smutná či uražená, tak jsem obličej vynechala," odpověděla Colette a začervenala se.
ČTEŠ
the Mother
Short StoryNěkdy je dítě lepší matkou než pravá matka. Dítě pláče když je matka nešťastná. Dítě se směje když je šťastná. To často pravé matky nedělají.
