Nestihla jsem říct sotva ani švec a bylo po létě, po prázdninách, po naší dovolené v Karibiku, prostě po všem, a bylo tu září. Ráno 1.9. a já měla jít do školky. Musim se pochválit dneska mi to opravdu sluší. Moje blonďaté, jemné, silné, krásné vlásky byly jemně navlněné, krásně voněly, byly svázané krémovou sametovou mašlí do polorozpuštěného culíku. Měla jsem černé lesklé balerínky a bílé šatičky, které krásně ladily s mašlí ve vlasech. Přes ramena jsem měla přehozehy svetřík. Maminka na mě z obýváku zavolala že je na čase jít, nic jsem nenamítla, a bez jakých koliv prupovídek jsem šla. Teda musím podotknout že dneska to mamince opravdu slušelo, vždycky ji to slušelo, ale dnes byla něčím výjímečná. Musim si ji projet pohledem, vlasy krásně upravené do drdůlku, v uších jemné perličky, jemný make-up, na ruce náramek od tatínka, na sobě krásné pouzdrové šaty, vyjímečně krémové, sako tmavší barvy, počkat mám to ! Ty krásné úžasné nové lodičky, pastelově černé s jemným detailem ladící s kabelkou. Sakra mamko máš úžasnej vkus, jen tak jsem si pomyslela. Maminka zamkla, a odemknula svého Jeepa. Jééé, tady to krásně voní mami, dala jsem ho vyčistit odpověděla maminka na mojí poznámku. Jsme tady ozvalo se z přední části auta. Dobrá, už se odpoutávám, maminka mi otevřela dveře. Natěšená, ale s nervozitou jsem spolu s maminkou vstoupila do dveří. No neuvěříte kdo stál u mojí skříňky!
ČTEŠ
DÍVKA ZA SKLEM
Teen FictionPříběh který vypráví o dívce a jejím životě, zaručeně tě bude bavit, tak neváhej a pusť se do čtení.
