Kapitola 9

11 3 1
                                    

O dva roky později....
Je mi pět let, stále chodim do stejné školky a mojim nejlepší kamarádem se stal Aron. Mám s ním spoustu skvělých zážitků a taky tajností a mnoho dalších věcí. Jeho rodiče mají rádi mě, a moji rodiče jeho též. Maminka s tatínkem se začali o trichu více hádat. Nevím proč ale maminka na tátu ječí ať si táhne za tou svou, teď mi promiňte to slovo, ať si táhne za tou svou kurvou. Maminka hodně často po nocích plakala. Bylo mi jí líto, k tatínkovi jsem neměla tak blízsko jako k mamince, často nebyl doma, hlavně kvůli firmě. S Aronem jsme často chodili ven, podnikali jsme různá dobrodružství, byli jsme se podívat na starém nádraží nedaleko od naší ulici, bylo to tam fakt super, všude byly starý vlaky a mnoho starých baráků, bylo to strašidelný ale zajímavý. Jak Aron tak já jsme takový neposedové, pořád chceme něco prozkoumávat a máme rádi záhady. Každej den jsme si ve školce vyprávěli záhady které jsme našli na internetu, společně s Aronem jsem v předškolní třídě, příští rokem jdeme do školy, moc se mi tam nechce, ale aspoň se zase naučim něco nového. Bylo odpoledne a já šla domů, byla jsem venku s Aronem, jen tak jsem položila kolo na náš dvůr a vešla do domu. "Ahoj mami, jsem doma, co je k večeři?" zeptala jsem se maminky a zvedla k ní oči, "Maminko, copak se stalo?" zeptala jsem se nachápavě maminky, která měla oči rudé jako její oblíbené lodičky od Dioru. "Víš zlatíčko...". Moc jsem nechápala co mi tím maminka chtěla naznačit. "Běž se napapat a pak vykoupat, až budeš hotová sejdi dolů do obýváku". Udělala jsem co maminka chtěla. K večeři jsem si dala těstovinový salát a nalila si džus, pak jsem si vzala do koupelny ručník a pyžamo, osprchovala se a oblíkla se, vyčistila si zuby, nazula jsem papuče a pelášila dolů, po cestě do obýváku jsem čapla Augusta. Vůbeeec se nebránil. Došla jsem do obýváku a šla do kuchyně kde maminka krajela okurku, sedla si na barovou židličku a koukala na ní. "Tak povídej mami, co jsi mi chtěla" jenom jsem pozvedla obočí, "Víš že se s tatínkem dost často hádáme, taky víš že tatínek není moc často doma.." odpověděla maminka, "Anooo" řekla jsem a naznačila jsem aby pokračovala....

DÍVKA ZA SKLEM Kde žijí příběhy. Začni objevovat