17.

1.2K 73 6
                                    

Pohled Em:

Seb mi koupil chlebíčky a já je snědla. Měla jsem ukrutný hlad. Až jsem dojedla, tak jsme se vrátili na můj pokoj.

Bylo něco okolo jedný hodiny a o půl měla dojít kontrola. Seb seděl vedle mne a držel mě za ruku, mezitím co jsme si povídali. Probírali jsme všechno možné.

Vyrušilo nás až zaklepání na dveře.

J:dále

Vešel doktor se sestřičkou a začali mi měřit teplotu a ptát se mě jak mi je atd.

Nakonec uznali, že mě zítra pustí.

J: a-a co m-můj b-bratr??

D: je ještě pořád v komatu, měl by se do týdne probudit

J: a co když ne??

D: no tak zkusíme ještě nějakou operaci... nebojte se o něj on to zvládne

J: dobře

Celé odpoledne tam se mnou byl Seb, takže jsem nebyla sama.

Povídali jsme si ani nevím očem, ale takhle nám to vydrželo dddo doby než ho nedošla vyhodit sestřička. Potom se sem ještě stavila mamka, která se ptala kdy mě pustí a tak. Okolo sedmé jsem osaměla a nevěděla co dělat, bylo tu strašné ticho.

Vzala jsem si knížku kterou mi donesla mamka. Sice jsem ji už někdy četla, ale vůbec mi to nevadilo. Přejela jsem rukou po obalu a několikrát si přečetla její název"Trhni si! " (tu knížku doporučuji) a začetla se do ní.

Byla jsem v půlce knížky a už bylo půl jedenácté. Šla jsem se osprchovat a pak už spát. Ráno půjdu konečně domů.

Vzbudila jsem se kolem sedmé a tak jsem zavolala Sebovi se kterým jsem se včera domluvila, že pro mě přijede (taxíkem). Zbalila jsem si těch pár věcí co jsem tu měla a nasnídala se. Měla jsem rohlík se marmelá dou a máslem.

Seb si pro mě došel a zeptal se jestli se chci stavit ještě za bráchou. Přikívla jsem už jsme kráčeli směr brácha.

Zatím pořád "spal " tak jsem ho jen pohladila a šla zpátky. Seb čekal venku a přitom volal taxíka.

Dojeli jsme domů, kde na nás všichni čekali.

Vše hsme jim řekli a odebrali se ke mně do pokoje. Hodila jsem tašku z nemocnice do rohu a sedla si na postel.

S: po obědě už budu muset jít "domů "

J:dobře

Nahl se ke mně a políbil mě. Začala jsem spolupracovat a on mě překulil na postel. Z nevinného líbání se pomalu stávalo toužebné.

Chytl mé tričko za okraj a podíval se na mě s otázkou v očích. Přikívla jsem a on mi ho přetáhl přes hlavu.

Pohled Nika:

Dojeli jsme k Niky domů a všichni byli tak unavení, že se jen najedli a šli spát.

Ráno jsem se vzbudil s boží náladou. Vyčistil jsem si zuby a najedl se. Jelikož mám skvělou náladu, tak si půjdu zaběhat. Moc často nechodím, jen když se mi chce.

Běžel jsem kolem lese, kde jsem se na chvíli zastavil.Opřel jseem se o strom a oddechoval. To ticho bylo úžasné. Až jsem se vydýchal, tak jsem objal strom o který jsem se opíral.

Chvíli jsem jen tak stál a pak se rozhodl jít zpátky.

N:kde jsi byl??

J: jen si zaběhat

N: až půjdeš příště, tak mě vem s sebou

J: no problem

N: co budem dělat??

J: co kdybych zkusil zavolat Sebovi co s ním je??

N: můžeš

Vzal jsem si do ruky mobil a vytáčel jeho číslo po chvíli mi to vzal a já spustil.

J: kde jsi?? Kdy dojdeš?? žiješ?? Proč jsi se neozval?? tak jak to dopadlo s Em?? a kde...

To už jsem nedořekl, protože mě Seb přerušil.

S: dojdu dnes a jsem v poho

J: v kolik??

S: nevím odpoledne??

J: ok... a co Em??

S: její brácha je v komatu, její mamka je těhotná a strávila den v nemocnici... jo ujde to

J: co?? to si děláš prdel??

S: ne a ještě jsem zapoměl její brácha se bude ženit

J: počkej a její matka je fakt v tom??

S: jo taky z toho byla v šoku

J: takže s tebou mluví

S: jo to jo

J: a dojdeš i s ní??

S: to nevím nech se překvapit

J: tak odpoledne zatím bro

S: zdar

Jak jsem ukončil hovor zíral jsem nepřitomě do zdi. Její matka je těhotná, vždyť co já vím má tři bratry. No to je jejich věc.

Vše jsem Nik řekl a ona z toho byla v šoku. No asi tak jak všichni.

Než byl oběd, tak jsme si pustili film. K obědu jsme měli lososa s nějakou omáčkou a bramborami.
J: paní Smithová měla byste se přihlásit do nějaké soutěže ve vaření máte to výborné

p. S:ale až zas tak dobré to néní

J: no tak teď jste urazila moje chuťové buňky

Seb i s Em dorazili ve tři a my se dohodli, že půjdem do nákupáku, přece jen už je pátek a já i Seb už zítra ráno pojedem domů. Příští víkend máme jít vybírat byt. Už se "těším".

***
Omlouvám se za chyby :) a děkuji moc 1073kalee1073 za úžasný komentář, ale i všem ostatním co to čtou :)

A co teď?Kde žijí příběhy. Začni objevovat