16.

1.1K 78 2
                                    

Pohled Seba:

Em omdlela, naštěstí jsem ji stihl chytit, než dopadla na zem.

Hned jsem ji vzal do náruče a nesl ji na recepci. Vlastně se jí ani nedivím její brácha na tom byl dost špatně.

Na recepci byla milá sestřička, která mě poslala přímo do nějaké ordinace.

Em tam vyšetřili a řekli, že jen utrpěla velkým šokem, ale bude v pořádku to je to hlavní. Nechají si ji tam projistotu jeden den na pozorování.

Emina mamka sedí v Leově pokoji a snaží se uklidnit. Já bych byl na jejím místě posranej strachy.

Už je půl dvanácté a já pořád sedím u postele, kde spí moje princezna. Přemýšlel jsem jestli ji tu mám nechat nebo jít na oběd. Nakonec jsem se rozhodl pro ten oběd. Vzal jsem si bundu mobil a nějaký peníze co jsem měl s sebou a vyrazil jsem k jedné kavárně.

Sedl jsem si ke stolu a hned ke mě přicupitala mladá blondýnka. Mohlo jí být tak 15-16 zřejmě tu měla brigádu. Podala mi jídelní lístek a já ho začal studovat. Ona mezitím odešla a přitom nezapoměla mrknout a kroutit zadkem. Takoví holky fakt nemám rád.

Vybral jsem si oříškovou čokoládu a k tomu kus čokoládovýho dortu. Blondýnka ke mně opět došla a ptala se co si teda dám vše jsem ji nadiktoval a ona odešla stejně jako předtím.

Když mi konečně donesla mou objednávku tak jsem ji jen poděkoval a myslel si, že odešla, ale ona se na mne upřeně dívala. Já když se na mě někdo dívá nemůžu jíst, prostě mám takovej divnej pocit.

B: já jsem Viktorie a ty??

J: Sebastian

Přisedla si ke mně a položila svou ruku na mou. Já tu svou z pod té její vymanil a řekl:

J:sorry mám přitelkyni, kterou mám rád, a stejně jsi jen lehká holka

V:jak to se mnou mluvíš?!!

J: jako s člověkem... potřebuješ ještě něco??

Na tohle už mi nic neřekla a odešla. Já se mohl konečně pustit v klidu do jídla.

Dorazil jsem zpět do nemocnice a Emička už byla vzhůru.

J:jak ti je??

E: celkem dobře jak je na tom Leo??

J: nevím nebyl jsem tam, ale můžu se jít zeptat princezno

E: a půjdeš prosím??

J: pro tebe cokoliv

Ještě než jsem odešel jsem jí vtiskl pusu do vlasů a pak už vyrazil se podívat na jejího bratra.

Zaklepal jsem a ozvalo se jemné dále. Vešel jsem a Emina mamka seděla pořád u jeho postele. Řekl jsem jí, že Em se už probrala a zeptal se jestli nejsou nějaké novinky ohledně Lea.

Nic pořád to stejný achjo to je zase den.

Vrátil jsem se za Em a řekl jí že néní nic nového. Byla zklamaná. Jak já bych rád viděl její usměv.

E: mohl by jsi jít se mnou do kantýny pro něco k jídlu mám strašný hlad.

Přikývl jsem a ona pomalu vstala. Podepřel jsem ji aby náhodou nespadla a vyrazili jsme.

Už jsme tam skoro byli, ale najednou se Em podlomilo koleno. Skoro spadla, tak jsem ji vzal do náruče a pokračovali v cestě. Strašně jsem si užíval to že ji můžu mít v náruči.

E:pusť mě, jsem těžká

J: jsi lehká a pustím tě až na židli

Koupil jsem jí dva chlebíčky a ona se do toho s chutí pustila já ji jen pozoroval jak jí.

Pohled Niky:

Hned jak jsme vyjeli z tobogánu vrhla jsem na Nika nechápavý pohled. Proč mu jako vrazil?

j:co to bylo?!

N: čuměl ti na zadek pitomec jeden!

J: a to je důvod ho hned mlátit?!

N: prostě jsem se neudržel

Při těch slovech sklopil hlavu a bylo vidět, že ho to fakt mrzí. A já jsem to už taky nevydržela a musela ho obejmout. Vypadal strašně roztomile.

Takhle jsme stáli v bazénu asi pět minut až jsem se od něj odtáhla.

J: nepůjdem si koupit něco k jídlu??

N: jasně

Vzal mě kolem pasu a šli jsme.

Objednala jsem si hranolky a Nik taky ale ještě si k tomu vzal kuřecí nugetky.

Za chvíli nám donesli jídlo a my se do něj hned pustili. Ani jsem si nevšímala co se děje okolo, ale toho že se mi něco dotklo stehna jsem si fakt všimla. Zapištěla jsem, protože se strašně lekla. Všichni lidi okolo se na nás otočili a já zrudla. Niky se smál jak pominutý jen jsem na něj vrhla vražedný pohled a snažila se schovat pod stůl.

N: čeho jsi se tak lekla??

J: nedělej že o tom nic nevíš

N: já vůbec nic

J: jasně a ta ruka byla čí??

N: noo moje, kdyby to byla někoho jinýho dopadl by jak ten plavčík

Hodila jsem po něm hranolku a on se na mě podíval nechápavým pohledem a já dostalaa záchvat smíchu vypadal strašně vtipně.

N: co je tak vtipnýho??

J: t-t-ty

Jen si povzdechl a dojídal svoje jídlo já se mezitím uklidnila a taky jedla.

Pak už jsme byli jen v bazénu a okolo páte jsme jeli domů.

****
Omlouvám se za chyby a strašně moc děkuji za 25. místo v romanci jste úžasní

A co teď?Kde žijí příběhy. Začni objevovat